Téma: Živnostník Vladimír Saifr - 1,25 milionů včel bude dělat na jednu EET pokladnu

Pan Saifr vystudoval Vysokou školu strojní a textilní v Liberci se zaměřením na ekonomiku a řízení spotřebního průmyslu (abs. v Liberci v r. 1986). Nejdříve pracoval v textilním průmyslu v různých pozicích – jako dělník, pracovník oddělení práce a mzdy, až jako ekonomický ředitel. Následně řídil menší leasingovou společnost a realitní firmu. V letech 1998–2002 byl místostarostou v Hlinsku v Čechách. Také si vyzkoušel práci ve státní sféře – na Krajském úřadu v Pardubicích a na Úřadu práce v Pardubicích. Od roku 2005 začal znovu podnikat. Vlastní firmu na prodej a výrobu včelích produktů a věnuje se chovu včel. V Hlinsku má obchůdek s medovými produkty a dokončuje novou výrobnu na zpracování medu, výroby medoviny a kosmetických přípravků. V letošních krajských volbách se objeví na kandidátce Svobodných v Pardubickém kraji.

Máte krásný obchůdek v Hlinsku. Kdy jste s ním začal?

Obchůdek jsem otevřel v roce 2009 a letos jsem ho celý rekonstruoval. Prodejna slouží i jako vzorkovna výrobků a na ni navazuje výrobna. Žiji v malém městě a prodejna by se sama o sobě neuživila. Musíme proto jezdit i na prodejní akce do větších měst, hlavně v Pardubickém kraji.

A proč jste se rozhodl právě pro tohle podnikání?

Byl jsem už unavený z politikaření a přetvářky na jednotlivých úřadech, kde se práce většinou jen předstírá. Důležitost a význam člověka se tam posuzuje nikoliv podle odvedené práce, ale podle divných kritérií – kdo s kým kamarádí, z jaké strany je, nebo kdo na někoho něco ví…

V roce 2002 jsem navštívil Austrálii a Nový Zéland a tam jsem viděl, že se dá žít klidněji, svobodněji a bez předsudků, v souznění s přírodou. Bydlím v přírodě, tak jsem si řekl, že se postarám sám o sebe a budu si dělat to, co mě baví.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

To záleží na ročním období a na potřebách včel. Nerozlišuji dny na pracovní a volné, protože většinou v sezóně od dubna do prosince máme prodejní akce hlavně o víkendech. V pracovní dny jedu ráno na osmou do Hlinska do výrobny a prodejny, končím v 16 hodin. Večer pak ještě vyřizuji věci přes internet.  V sezóně navštěvuji asi jednou týdně včely. V sobotu a neděli obvykle na prodejní akce vyjíždíme v šest ráno a domů se vracíme večer. Tahle práce musí člověka bavit, protože je časově dost náročná a zisky z akcí jsou nepravidelné.

Co vám momentálně nejvíc komplikuje vaše podnikání?

To by bylo na mnoho samostatných článků… Tak třeba:

• Návštěvy různých kontrolních orgánů v obchodě, výrobně i na akcích. Zkoumají např., co má být na etiketě, jaká slova jsou zakázaná (přírodní, včelí, tradiční atd.), jak velká písmena používat, co má být tučně… Hlavně, že je povolen nápis „Med pochází ze zemí ES a ze zemí mimo ES“. Stačí 1 % českého medu, a hurá pro med do supermarketu pocházející z Jižní Ameriky nebo Číny…
• Různé typy hlášení, nyní např. Kontrolní hlášení. Naštěstí ho dělá účetní a já „jenom“ zbytečně platím další peníze.
• Zákaz prodeje medu od včelaře v jiném kraji, než bydlí a má včely. Jinak si včelař musí vybudovat registrovanou výrobnu, která stojí desítky tisíc korun, aby výrobna splňovala všechna kritéria hygieny, veterinární správy a dalších orgánů. Naše předpisy nerozlišují nepravidelnou malovýrobu a velkou výrobu.
• Nerovný boj se supermarkety. Já tam sice skoro nechodím, ale mnoho lidí tak tráví volný čas. U supermarketu jsou velká neplacená parkoviště, ale když je parkoviště např. na náměstí blízko menších obchůdků, tak ho město zpoplatní, i když se jedná o málo frekventované parkoviště. V jiných místech, kde by bylo vhodné umístit parkovací hodiny, z důvodu „obměny míst“ parkovací hodiny nejsou.
• Stav našich některých silnic a dálnic. Je to ostuda jet po dálnici, platit všechny ty poplatky, a přitom průjezd některých měst přes den je hrůzostrašný. Člověk ztrácí jen čas a nervy. A takhle bych mohl pokračovat dál a dál...

Jak na vaši práci přímo dopadne chystané EET? Máte už spočítáno, kolik by vás zavedení téhle novinky stálo?

Stále věřím, že tato buzerace nebude realizována v takovém rozsahu, jak byla schválena. Rozuměl bych registračním pokladnám s fiskální pamětí pro stálé restaurace, hotely a prodejny. Nerozumím ale registračním pokladnám, kdy se musí nejdříve vygenerovat specifický kód z datového centra, a až potom je teprve možné vytisknout platební doklad.

Už vůbec nerozumím registračním pokladnám pro řemeslníky, kteří chodí spravovat něco lidem domů. Jak ji asi tak budou s sebou tahat? Lituji také všechny drobné prodejce na jarmarcích a farmářských trzích. Mnoho z nich prodává své zboží jen část sezóny (např. jen v prosinci), nebo jako občasný přivýdělek. Osobně si myslím, že dost prodejců se na tento způsob prodeje prostě vykašle. Cíl bude splněn – na akcích nebudou prodávat svobodní lidé a zákazník (poslušná ovce) si půjde nakoupit do supermarketu. Asi poslanci, kteří toto schválili, na tyto akce nechodí a nakupují jinde.

Kolik mě bude stát tato novinka, to opravdu ještě nevím. Uvidíme, co nabídne trh a jak omezím počet navštěvovaných Vánočních akcí. Většinu akcí máme o adventních sobotách a nedělích a nedovedu si představit, že bych nakoupil 10 zařízení kvůli čtyřem adventním akcím!

Máte už představu, jak to konkrétně zdraží vaše výrobky?

Zatím nevím. Budu se tím zabývat až po prázdninách, pokud budu opravdu vědět, že nám úředníci zkazí Vánoce a zavedou EET pro trhovce, kteří nabízejí nápoje a jídlo, už od 1. 12. 2016.  Dle mých informací takový trhovec spadne už do první zaváděné skupiny.

Kolik tedy musíte prodat medu, abyste si vůbec tu pokladnu mohl pořídit?

Med se u nás prodává cca 160 Kč za 1 kg s průměrným ziskem cca 50 Kč. Pokud by jedna registrační pokladna s připojením stála např. 6000 Kč, tak to vychází na 120 sklenic medů. Jedno včelstvo přinese 25 kg. Jedná se tedy o med z cca 5 včelstvech. V jednom včelstvu se vystřídá za léto asi 250 tis. včel. S nadsázkou by se dalo říci, že 1,25 miliónu včel bude dělat na jednu registrační pokladnu s příslušenstvím…

Docela včely lituji – když jedna včela za svůj život přinese pouze půl čajové lžičky nektaru, z kterého udělá med. Slíbil jsem svým včelám, že med budu prodávat ze dvora jako včelař nikoliv na trzích a přes EET jako právnická osoba. Za ušetřené peníze jim raději koupím nový úl.

Už máte zkušenost z komunální politiky a my jsme moc rádi, že jste se rozhodl kandidovat za Svobodné v krajských volbách. Proč jste se vlastně rozhodl do politiky vrátit?

V komunální a krajské politice jsem opravdu skončil před více než 10 lety. Jako pravicový a svobodný člověk jsem byl zklamaný z jednání lidí z ODS, kdy si někteří z politiky udělali velmi výhodný byznys. Méně schopní lidé na krajské úrovni se ve vedení drželi díky dlouholetým přátelským vazbám a vůbec už nešlo o to, něco zlepšit nebo dělat jinak. Jediný cíl byl, co nejdéle se udržet na teplých pozicích.

A proč jsem se znovu začal zajímat o politické dění? Trochu jsem to popsal už v předešlých odpovědí, tak to na závěr krátce shrnu. Jsem tady na světě jen na krátké návštěvě. Narodili jsme se v krásné zemi, kde jsme se zatím měli dobře a chceme se mít dobře a svobodně i nadále. Nařízení, předpisy, regulace, vyhlášky a nesmyslné dotace brání normálnímu podnikání. Někteří politici a úředníci si myslí, že my jsme tady pro ně, a přitom by to mělo být obráceně.

Děkujeme za rozhovor.



Pana Saifra navštívil 30. března v jeho obchůdku Petr Mach společně s chrudimskými zastupiteli za Svobodné Josefem Kálesem a Petrem Lichtenbergem

Text a foto: Kateřina Kašparová

Zdroj: web.svobodni.cz