Očistnou kúrou prošel v posledních dvou letech rybník v bohumínském přírodním areálu Gliňoč, kterému místní říkají podle jeho tvaru »nudle«. Město se po úspěšné léčbě, kdy v rybníce došlo k trojnásobnému zlepšení kvality vody a úbytku 40 centimetrů bahna z jeho dna, letos pustilo do zlepšení podmínek v dalším z gliňočských rybníků zvaném »kulaťák«.
„V pravidelných intervalech vsypáváme pomocí dávkovací rakety doporučené dávky bakterií do různých částí vodní plochy,“ říká Rostislav Palán z odboru životního prostředí bohumínské radnice. Využití bakteriálního prášku doporučila radnici Místní organizace Českého rybářského svazu Bohumín s odkazem na dobré výsledky v jiných lokalitách České republiky i Slovenska. „Speciální bakterie mají schopnost odbahnit vodní plochu biologickou cestou. Zároveň čistí vodu a zlepšují její kyslíkové vlastnosti. Využívají se například v horských oblastech při čištění ples či v různých rybochovných zařízeních,“ vysvětlil Palán.
Postup při využití přírodního přípravku je doslova alchymií, proto si bohumínští odborníci na životní prostředí vymysleli vlastní know-how, aby účinnost metody ještě zvýšili. „Zpočátku aplikujeme do rybníka vysoké dávky bakterií, následně množství snižujeme. U předchozího projektu jsme zjistili, že ruční vsypávání jednotlivých dávek u břehu není příliš efektivní. Proto prášek umisťujeme do dávkovací rakety, která se používá na přikrmování ryb. Tu pak nahodíme na vytipovaná místa. Nádobka se při nárazu na vodní hladinu otevře, a materiál se tak dostane i na nepřístupná místa,“ popsal neobvyklý proces Palán.
Během celého očistného procesu pojal v posledních dvou letech rybník zvaný »nudle« téměř 60 kilogramů přípravku. U »kulaťáku« půjde podle odhadů o stejné množství. Objem materiálu potřebný na jednu sezónu vyjde na zhruba 40 tisíc korun. „Jedná se o zlomek ceny, kterou bychom zaplatili za vybagrování dna rybníku. Navíc v přírodním areálu Gliňoč je tento stavební postup prakticky nemožný, zdevastoval by místní faunu i flóru,“ podotkl Palán. Proto radnice hodlá pokračovat přírodní cestou, která je ekonomicky výhodná a současně efektivní.
Přírodní areál Gliňoč v městské části Skřečoň je součástí územního systému ekologické stability a město do jeho revitalizace investovalo v posledních letech dva miliony korun. V lokalitě se díky důmyslnému vybudování soustavy průtočných tůněk zadržuje voda, což je pro krajinu a její faunu přínosné.
Gliňočské rybníky však kvůli svému umístění v zalesněné krajině částečně trpí. Hromady spadaného listí se každoročně na jejich dně mění v tlející bahno. Toho se nyní zbavují díky prospěšným bakteriím. K ověření úbytku hmoty používají pracovníci radnice rybářský sonar, který prostřednictvím mobilní aplikace zaznamenává, kolik centimetrů bahna přeměnily bakterie na prospěšné plyny. „Předpokládáme, že stejně jako u »nudle« potrvá očistný proces u »kulaťáku« zhruba dva roky a dojde k úbytku bahna o desítky centimetrů,“ uzavřel Palán.