Téma: V postdemokracii je skryta totalita

foto: Petr Novák, Wikipedie

V Newsletteru, který vydává Institut Václava Klause, se diskutuje na téma „Proč nejsou České parlamentní volby koncem demokracie?“.

Téměř všichni diskutující prohlašují, že žádný konec nenastal, že se přece projevila vůle lidu a to je v parlamentních systémech normální a správné. Proti tomu nelze nic namítat. Na druhé straně je jasné, že se něco zásadního stalo a to nejen s demokracií, ale s celou západní společností.

Před časem se občané tohoto západního světa dohodli, že demokracie je při vší nedokonalosti jediným možným způsobem jak řídit náš svět. Souhlasím, ale přesto se ukázalo, že něco nefunguje. Jako bychom na něco zapomněli. Společnosti vždy fungovaly v nějakém módu a pokud společnost neopustila jeho hranice, fungovala v podstatě bez chyby. Současný západní svět se neustále emancipuje. Od Boha, od moci, od biologických kategorií, od vzdělání. Myslíme si, že Bozi jsou zbyteční, což je možná pravda, ale určitě už není pravda, že víra v něco je zbytečná. Víra vede k určité pokoře a bez té je lidský život nesvobodný.

Na jedné straně se vzpíráme proti parciálním projevům moci, kterých je nutně potřeba ke strukturalizaci společnosti, na druhé straně se rádi vzdáváme toho, čemu se říká svoboda, kvůli zajištění životních funkcí a především požitků. Opouštíme systém rodiny,

vynalézáme další pohlaví i když víme, že dosud se lidstvo vyvíjelo na základě biologického kódu spojením muže a ženy. Homosexualita už není respektovaná výjimka, ale norma. Žena nemá být jiná než muž, i když dosud propojením dvou opozit vznikala další života schopná entita. Lidé se začínají podobat armádě. Dobrovolně navlékáme uniformu těla i mozku. Podřizujeme se otrockým řádům diktovaným módními trendy a přitom si myslíme, že jsme svobodní a kreativní. Lidskou společnost opouští schopnost existovat demokraticky a proto všechno co tato společnost dělá je nedemokratické.

Demokracie je jako statistika. Dává všem stejnou hodnotu. Proto vidím obrovské nebezpečí v tzv. přímé demokracii. Mnoho diktátorů se dostalo do čela svobodnými volbami.

Společnost, aby mohla být demokratická, musí být kultivovaná. Rád bych řekl, že vzdělaná, ale jelikož současný vzdělávací systém pokládám za pokleslý, tak se tomu výrazu vyhýbám. V přírodě a v minulých společenstvích se hodně dbalo na zachování genofondu. Nemyslím si, že je dnes možné svrhávat neduživé děti ze skály nebo pěstovat harémy, kde nejlepší z kmene oplodňuje vybrané samičky, ale pokud budeme dále ztrácet základní morální kódy, které ve společnosti pěstovaly kult úcty, kult rodiny, kult pokory a plynulost navázání jednotlivých generací, vznikne společnost, která ať bude mít systém voleb sebedemokratičtější, nikdy k žádnému demokratickému výsledku nedospěje. Nejsem přítelem pomatených elit (které možná ani elitami nejsou), které si myslí, že jsou schopny řídit svět. Dodnes doplácíme na vize Římského klubu a (u nás) na Havlovo zmatené vládnutí. Jeho apolitika vnesla do společnosti zmatek, který dnes vydává své nejčervivější plody.

Současný svět, myslím tím náš „západní svět“ nepovažuji za demokratický. Existuje v něm mnoho zotročujících elementů. Jeden z nejsilnějších jsou média, která se snaží ovládnout co nejvíce lidí tím, že jim předkládají pokleslosti, které je mají zlákat. Tím je otročí a zbavují mravnosti i ušlechtilosti. Vím, že mravnost a ušlechtilost jsou dnes zakázanými pojmy, ale je mi to jedno. Já tyhle pojmy ctím. Vzdělávací systém sází na kvantitu místo na kvalitu, místo vzdělání stačí informovanost. Společností cloumá zbytečné posilování ega, což je element, který vládne i modernímu a postmodernímu umění a tak formuje, nebo spíše deformuje, intelektuálnější část společnosti. K tomu klimatické změny, prudký a nerovnoměrný civilizační vývoj včetně populační exploze, strmý nárůst nároků a následněnezvladatelný růst spotřeby. Zdá se, že lidstvo z této situace může vyvést jen nějaká globální katastrofa. Modlím se, aby se objevila jiná možnost.

Milan Knížák

Zdroj: www.milanknizak.com