Téma: Uprchlíci si zasluhují pravidelné dávky sexu. Dopřejme jim je!

Jitka Přikrylová

Nezbláznila jsem se. Pojďme se na toto téma seriozně pobavit. Evropa, konkrétně azylová centra, jsou nacpaná frustrovanými mladíky plných pudových tužeb a potřeb. Co s tím?

Četla jsem Reflexu vtipný komentář od JXD Kolínské nepokoje? Přímá výzva českým dobrovolnicím! Článek, který si už nepřečtete, byl asi v rámci tolik potřebné politické korektnosti smazán a šlo víceméně o to, že sluníčkářky-dobrovolnice den za dnem držely hlídky na pražském nádraží a s pevným odhodláním konečně nějakému tomu uprcuuhlíkovi pomoci, čekaly, až se nějaká ta potřebná duše objeví, jsou velmi akutně potřeba. Konečně. V článku byla pochopitelně výzva, nechť co nejdříve sbalí baťůžek a vyrazí směr azylová centra. Osamělí mladí azylanti využijí to, čehož se jim zoufale nedostává: sexuální vybití. No nic, zasmála jsem se a život šel dál.

Ale u toho to asi neskončí. Pod jmenovaným článkem, ale i u jiných diskuzí jsem se setkala s vážně míněnými názory, že těch 80% mladých mužů v plné síle, co vloni dorazili do Evropy, mají své potřeby a protože jsou sami, žádné vybití se jim nedostává, tak zkrátka to nějak na Silvestra v sobě neudrželi. Stane se. Co mají, holt dělat, že.

Bude se stávat. Smiřte se s tím, tak nějak to říkali.

Já vidím sakum prdum tři možnosti, co si s tím ožehavým problémem počít.

První možnost je, že tito mladí muži si seženou nějaké legální sexuální vybití sami, aniž by svými výboji obtěžovali svá okolí. To se dá, řekla bych, provést dvěma jednoduchými způsoby. Ručka Dlaňovka by mohla na nějakou dobu vystačit, případně se můžou pokusit navázat vztah, krátkodobý či dlouhodobý atakdále. Prostě si k sexu najít nějakou osobu, které se ovšem předem zeptají a, na rozdíl od těch kolínských vilných mladíků, si také počkají, jestli padne ANO.

Samozřejmě, podle koránu jim v případě masturbace hrozí, že jim otěhotní ruka. Na tohle jsem hledala a nenašla argument. Nějaký nápad?

Druhá možnost je poměrně nasnadě, už ji nastínil JXD, jen je třeba tu myšlenku rozvinout, vymyslet kvóty a patřičně aplikovat. Evropská solidarita s výčtem základních lidských potřeb musí být holt rozšířena. Musí být bráno v úvahu, že potřebují víc, než jen jídlo. Víc, než jen střechu nad hlavou. Víc, než jen nějaká ta eura. Oni, přiznejme si to, potřebují sex. A tak jako se všeobecně má za to, že se jim má jídlo nejen dát, ale také navařit, naservírovat, umýt po nich nádobí, tak jako se jim nejen přístřeší poskytne, ale také se pravidelně uklízí, vyměňuje rozbité a ukradené židle, stoly, postele, jako se jim poskytuje ošacení, ale pochopitelně nové, nemůžete přece po nich chtít, aby se spokojili s již použitým. Zkrátka tak jako dnes platí, že Evropská unie dává a naprosto nic neočekává, právě tak je to ona, kdo je zodpovědný, aby migranti nestrádali.

A právě tady je velký potenciál k založení nových neziskovek a dobrovolných organizací, lidskoprávních spolků, všichni pochopitelně s nárokem na evropské i státní dotace. Takže, znovu se ptám. Nějaké dobrovolnice? Klidně se nebojte přihlásit svoji manželku, milenku, dceru, matku. Ale zase buďme soudní, oni radši nepoužité zboží.

Řekla bych, že v úvahu by mohlo připadnout i tiše a bez cavyků přesunout hned vedle azylového centra stádo nebohých koz, ale trochu se bojím, že tady budou lidskoprávní organizace křičet. Tady budou řvát nejspíš něco o rasismu.

Třetí možnost je potom asi nejjednodušší. Nedělat vůbec nic, tak jako se nic nedělalo, když migranti proudit začali, jako se nic nedělalo, když sem proudili v jedné nekončící vlně. Jako se nic nedělalo, když se ukázalo, že tu a tam něco ukradnou nebo jen odmítnou zaplatit, než s něčím opustí benzínku či supermarket. Tak jako se začalo brát jako normální, že tu a tam někoho napadnou, těžce zraní nebo zabijí. Tak jako je sexuální násilí v azylových centrech na denním pořádku už dlouho a když si na to zvykly jejich ženy a děti, tak to by, sakra nebylo, aby to nepřekousli i našinci.

Musíme se jen smířit s tím, že nějaká ta Evropanka občas skončí multikulturně obohacena. Pravděpodobně u toho budou i modřiny a šrámy na těle i na duši, ale pokud se s tím nedá nic jiného dělat, co už. Držím palce a nervy.

Ach ano, ještě je tady jedna možnost.

Prostě sem mladé osamělé muže vůbec nepouštět, třeba jako to udělali v Kanadě. A celý svět jim za to jen zatleskal.

Jitka Přikrylová