Tatra Buggyra Racing na Rally Silk Way 2017: Dobrá věc se podařila. Fotogalerie

Pondělí, 24. 7. 2017, 17:29 - Historicky první účast týmu Tatra Buggyra Racing na Rally Silk Way vedoucí územími Ruska, Kazachstánu a Číny, je několik desítek hodin minulostí. Nastal čas bilancování. Přes veškeré problémy a útrapy, které jsou s dálkovými závody spojeny, se jedná o bilancování vesměs kladné.

Akční hrdina z Bruntálu

Pokud byl jedním z důvodů účasti Buggyry na akci „marketingový průzkum bojem“, může být management roudnického týmu navýsost spokojen. „Původně se mělo jednat o velkolepou přehlídku síly kamiónů Kamaz, kterým měly ostatní značky v čele s IVECO a Renaultem dělat více, či méně kompars. Najednou, kde se vzal, tu se vzal Phoenix s Kolomým a byly z toho tři vyhrané etapy, průběžné vedení, boj o celkovou bednu. Média měla o výživnou potravu postaráno,“ konstatuje spokojeně týmový manažer Jan Kalivoda.  „Pětapadesát televizních stanic vysílalo do 196 zemí světa, jméno Kolomý bylo prakticky neustále na pořadu dne. Buď vyhrával, nebo se brodil bažinami, případně řešil shoz náhradních dílů vrtulníkem. Prostě akční hrdina z Bruntálu. Neustále bylo o čem psát a co vysílat.“

O vážnosti, které se Buggyra na Silk Way těšila, vypovídá osobní vrtulník ředitele soutěže Vladimira Chagina v roli spolu asistenta záchrany Kolomého v čínských písečných dunách. „Dakarský car Chagin je sympaťák, byť v okamžicích, kdy Martin porážel jeho „sbornuju komandu“, zrovna nevypadal jako náš velký příznivec. Jeho gesto bylo ale patřičně marketingově oceněno. Škoda jen, že se podobně nezachovali jeho podřízení v okamžiku, kdy Martin zůstal zapadlý v kazažském močálu a bažinách,“ lituje Honza. Zároveň však chápe, pod jakým tlakem se sedminásobný dakarský vítěz nacházel. „Nedovedu si představit, co by se dělo, kdyby nevyhrál Kamaz. Většinu závodu jsme působili jako rušivý element, který rozbil původní scénář, a jsme tomu rádi.“

Křest ohněm

Pro „nováčka“ v posádce Martina Kolomého, rallye navigátora Michala Ernsta to byl opravdu křest ohněm. „Nechápu proč se to jmenuje rallye, protože s automobilovým rallye to má společného asi tak jen název, podobně jako hokej a hokejbal. Máme auto, kombinézu, ale tím to končí. Možná, že tak před 5-ti operacemi a 20-ti šrouby v těle bych to snášel lépe,“ popisoval s úsměvem své dojmy z premiérové účasti na Silk Way Rally Ernst. „Určitě budu příště hodně přemýšlet, zda to znovu budu chtít absolvovat,“ dodal.

Druhý člen posádky Jiří Stross už přeci jen nějaké zkušenosti s dálkovými závody má, a to hned s několika posádkami, může tak porovnávat. „Teď jsem jel se závodníkem,“ rozesmál celý sál rodák z Roudnice nad Labem, který měl během osudové opravy zajímavý nápad. „No, chtěl jsem udělat ze dvou kusů monobloků, jeden funkční, ale Kolomajz stejného názoru nebyl, tak volal znovu Robinovi, aby shodili nový díl. Je pravda, že ten písek bychom z toho už asi nedostali,“ smál se Stross během ranního posezení s novináři, které proběhlo v přátelské a uvolněné atmosféře.

Vítězství a užitečné zlo

Přestože Martin Kolomý nakonec zůstal jediné umístění za první desítkou, spokojenost panuje i se sportovními výsledky. „Na dálkových závodech automobilů je to jako na Tour de France. Nikdo si nepamatuje jméno čtvrtého jezdce celkového pořadí, ale to, že Štybar vyhrál etapu a Svorada dokonce sprint v Paříži, ví každý fanoušek,“ nabízí Martin Kolomý paralelu se souběžně jetým cyklistickým závodem. „Byl to pro mě rozhodně nejtěžší závod, co jsem kdy jel. Vyhrál jsem tři etapy, více vítězství na svém kontě měl pouze Sotnikov, na kterého jely ve druhé části ostatní kamazy. A co je neméně důležité, najel jsem na své dosavadní poměry strašnou spoustu ostrých kilometrů. Náš technický ředitel Robin Dolejš se „děsil“ toho, jak šíleným množství dat se budeme muset prokousat.“

redakce Ostrava Online