Libor Martinek byl v Polsku oceněn za popularizaci spisovatelky Marie Konopnické v České republice

Pondělí, 4. 12. 2017, 9:17 - Plaketa Muzea Marie Konopnické v polském Žarnowci plus její medailonek. To je pocta, které se dočkal u příležitosti 60. výročí založení muzea a 175. výročí narození spisovatelky doc. PhDr. Libor Martinek, Ph.D., literární historik, teoretik a pedagog Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě.

Vedení muzea Libora Martinka ocenilo za popularizaci spisovatelky Marie Konopnické v České republice a badatelskou práci na téma vztahu Konopnické a českých spisovatelů. Polská literátka udržovala během svého života kontakty a korespondenci především s Jaroslavem Vrchlickým a Eliškou Krásnohorskou, ale také se svou "dvorní" překladatelkou Pavlou Maternovou, když české země navštívila několikrát a pobývala v Praze, Mariánských Lázních, Františkových Lázních či na Hluboké.

Libor Martinek spisovatelku Marii Konopnickou znal již dříve, ale první vážnější badatelský důvod zájmu o ni přišel v souvislosti s účastí na konferenci “Konopnicka – Region – Szkoła“, kterou pořádal Uniwersytet Śląski, Filia Cieszyn, v listopadu roku 1996. Tam vystoupil v diskusi na téma „Konopnicka a Čechy“. O čtyři roky později zaujal příspěvkem o Marii Konopnické na Wydziału Kulturoznawstwa Państwowej Wyższej Szkołe Zawodowej w Ciechanowie v rámci XV Ciechanowskiej Jesieni Poezji a v listopadu 2010 se zúčastnil konference konané přímo v Muzeu Marie Konopnické v Żarnowci,

Na podzim tohoto roku byl pozván do Żarnowce, aby se 25. listopadu zúčastnil konference o Konopnické u příležitosti 175. výročí narození spisovatelky a zároveň výročí 60. let od vzniku Muzea v Żarnowci. Při této příležitosti mu byla udělena zmíněná plaketa a medailonek.

„Jsem přesvědčen o tom, že dílo Konopnické bude žít i nadále svým životem, bude inspirovat další generace dětí a dospělých, a co se týče dnes často probíraného nevšedního životopisu autorky, věřím, že nepředpojaté práce na téma této emancipované ženy 19. století se přičiní k vykreslení skutečného, nespekulativního psychologického rozměru její existence,“ soudí o literární činnosti Marie Konopnické doc. Libor Martinek.

Kdo byla Maria Konopnicka?

Maria Konopnicka se narodila 23. května 1842 v Suwałki na území tehdejšího Ruska. Po předčasné matčině smrti byla spolu se sourozenci vychována otcem v duchu katolicismu a polského vlastenectví. Provdala se za šlechtice Jarosława Konopnického, společně se zapojili do Lednového povstání v roce 1863 a museli ze země uprchnout do Německa. Po amnestii v roce 1865 se sice rodina vrátila zpět, ale existenční podmínky ji donutily prodat své nemovitosti a přestěhovat se na menší statek. O dva roky později Marie odešla od manžela do Varšavy, kde pracovala jako spisovatelka a lektorka, později se také zabývala literární kritikou. Po roce 1890 se kvůli nemocné dceři častěji zdržovala v zahraničí.
V roce 1889 se setkala s malířkou a básnířkou Marií Dulębiankou, se kterou zůstala v hlubokém přátelství, o několik let později se společně nastěhovaly na zámek v Żarnowci, kde měla Dulębianka svůj ateliér. V roce 1902 byl Marii Konopnické u příležitosti 25. výročí její spisovatelské činnosti darován malý statek v Żarnowci u Krosna, kde se nyní na její počest nachází muzeum. Spisovatelka zemřela v roce 1910 v sanatoriu ve Lvově.

Konopnicka debutovala v roce 1875 v časopise Kaliszanin. V následujících letech vydala mnoho básnických sbírek a sérii básnických knih pro děti. Obecně platí, že Konopnicka je považována za jednou z nejvýznamnějších představitelek polského pozitivismu. Její dílo tvoří básně, eseje, literatura pro děti, ale také literární kritiky či překlady. Asi nejznámějším dílem se stala novela Mendel Gdański, vydaná v roce 1890. Velké uznání získala také za svou vlasteneckou píseň Rota ("Přísaha"), která byla ve své době nazývána neoficiální druhou národní hymnou Polska.

Daniel Martínek