Za tři divoké amnestie Havla aplaus, za jednu Klausovu velezrada..?

Začalo to rozdělením Československa na konci roku 1992, kdy Václav Klaus s Vladimírem Mečiarem dohodli rozchod ČSFR v klidu a míru. Též na to vzpomněl Klaus při oficiální návštěvě Slovenska, kam včera zavítal na svou poslední zahraniční cestu ve funkci hlavy státu.

Byl v divné situaci, kdy se zbláznil houf schizofreniků, složený z 27 senátorů a 73 tisíc občanů, co na něj podali žalobu z velezrady za jeho (a Nečasovu) amnestii. Paměť občanům zřejmě neslouží, jinak by si vzpomněli na tři amnestie Václava Havla, kdy celkem propustil z vězení na 24 tisíc zločinců, zatímco Klausova první a hned i poslední amnestie dala svobodu jen kolem šesti tisícům vězňů...

Divokou amnestií v roce 1990 Havel způsobil sice tisícům svých soukmenovců z vězení radost, ale občanům na svobodě spoustu bolesti. A zavinil, že se od té doby ve vězeních skoro nepracuje, poněvadž Havlem propuštění vězni se podíleli na zakázkách různých firem, jež tím pádem zbankrotovaly a dnes už do nového kšeftu s věznicemi nechtějí jít ani omylem… Navíc ještě neexistoval Senát, ale pouze Parlament, který byl vydírán komunistickým Havlovým premiérem Čalfou, aby Havla zvolil, jinak že na ně práskne jejich spolupráci s StB. Teprve nová Ústava České republiky, účinná od 1. ledna 1993, zakotvila dvoukomorový parlament, složený z Poslanecké sněmovny a Senátu...

Asi kvůli svému útlocitu Václav Klaus ani nepřipomněl, že pokrytec Václav Havel napřed složil slib věrnosti socialistické, později federativní republice a v době, kdy Klaus s Mečiarem dělili zemi, kladl květy u pomníku sv. Václava, kde též podepisoval petici za nerozdělení Československa. Hluboký rozkol ve Federálním shromáždění vedl k tomu, že Havel nezískal v červencových volbách 1992 dostatek hlasů, Ačkoli byl požádán o setrvání ve funkci, než bude zvolen nový prezident, složil 20. července 1992 mandát s farizejským odůvodněním, že nemůže nadále plnit závazky ze slibu věrnosti federativní republice.

Logický krok. Proč by měl být do československé historie zapsán jako prezident-rozdělitel? Raději si za pecí počkal, až slovenský parlament vydal „Deklaraci o nezávislosti slovenského národa“ a po rozpadu československé federace ukončil svůj několikaměsíční pobyt v ústraní a nechal se po volbách 26. ledna 1993 zvolit prvním českým prezidentem.

Vydavatelství Grada vydalo knihu (s podporou výzkumného záměru „Rozvoj české společnosti v Evropské unii – výzvy a rizika“) s názvem Vůdcovství českých elit, která se zabývá fenoménem vůdcovství především z hlediska sociologie a politologie. Kniha, jejíž autoři (Pavol Frič, Hana Paterová, Martin Nekola a Aleš Bednařík) jsou pracovníky či externími spolupracovníky Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se snaží vypořádat s fenoménem vůdcovství českých elit.

„Fenomén vůdcovství a následovnictví a pokusy o uchopení a popis charakteristik vůdců a následovníků nejsou ani zdaleka doménou 20. a 21. století, ačkoliv teprve v této době začíná být rozvíjen sociologický, politologický či psychologický přístup k vůdcovství a následovnictví. Novodobé teorie vůdcovství nesou v sobě až nečekaně zřetelné stopy náboženských či filozofických přístupů minulosti….“

A to měli čeští politici pořádně nastudováno. Nastalo dělení a řešení problémů s následovnictvím, které bylo celé v českých rukách. Doplatili na to slovenští hokejisté, co se museli probojovávat zpět do extraligy po propadu do hokejového suterénu. Ze skupiny C se museli vyškrábat do hlavní skupiny v roce 1995. Václav Havel rovněž navštívil martinské strojírny poměrně brzy po nástupu do prezidentské funkce. Tamním dělníkům pouze potvrdil to, o čem údajně už rozhodl komunistický režim dávno předtím–tanky se vyrábět nebudou, protože o ně není zájem. Nesmysl, Havel svým "sametem" přece porazil komunismus, jak se sám chlubil, takže mohl zrušit i komunistická nařízení. Nemohl to však učinit, jelikož Kongres USA měl jiné zájmy, resp. v rámci studené války nechtěl vyrábět tanky pro Rusko...

Mečiar na toto téma mj. řekl v rozhovoru, který před 20. výročím rozdělení federace zveřejnil zpravodajský server Aktualne.sk. Připomněl Havlovo rozhodnutí zastavit na Slovensku zbrojní průmysl. "Na jednom setkání před jeho cestou do USA jsme jednali o tom, aby nesliboval zastavení zbrojního průmyslu na Slovensku. Že musí být konverze a zdroje, které umožní přechod fabrik na jinou výrobu, jinak hrozí plošná nezaměstnanost. Jeho reakce byla: "Snad nám Američani za to něco dají." Nedali nám nic... Pak následovaly ekonomické kroky Prahy, které znejistily celé ekonomické prostředí Slovenska," dodal Mečiar.

"Jak postupně Praha začala diktovat ekonomická pravidla ne celkem vyhovující naší ekonomice, tak ten odpor rostl. Před volbami v roce 1992 podle nejnovějších prací, které jsem četl, na české straně už začátkem května většina českého obyvatelstva chtěla rozdělení, protože měla pocit, že na Slováky doplácejí. Na Slovensku také velká část lidí byla pro samostatnost, protože si mysleli, že doplácejí na Čechy," řekl Mečiar.
   
Stejně jako v minulých rozhovorech Mečiar opět pochválil tehdejšího českého premiéra a nynějšího prezidenta Václava Klause, který je podle něj "skutečně tvrdý muž pevných zásad". "Odvážně obhajoval Českou republiku, věděl, co dělá a myslím si, že v minulém století je to i největší český politik," prohlásil Mečiar. I v současnosti má podle něj Klaus svůj systém hodnot...

Dne 15. prosince 1992 přijala Česká národní rada usnesení č. 5/1993 Sb., ve kterém vyjádřila předpoklad, že žádný výklad stávajících právních norem nepřipouští zpochybnění kontinuity zákonodárné moci, jejíž nositelkou je ve smyslu ústavního zákona č. 4/1993 Sb. Bylo nutné řešit též otázku soudců, vyšetřovatelů, prokurátorů a některých soudních pracovníků. Návrh popisoval i vlajku ČR jako bíločervenou bikolóru s poměrem stran 2:3. V dalších návrzích se pak objevovaly souběžně dva znaky jako tzv. malý znak a velký znak. Souběžně byla navržena i česká hymna, tvořená první částí dosavadní československé hymny.

Dělilo se též československé zastoupení mise při OSN v New Yorku na Madison Street. My zůstali, Slováci si museli hledat nový nájem, aby zůstali v OSN. A mezitím se děly věci také ve středu Evropy. Česká republika se v roce 1993 přihlásila k historickému odkazu zaniklého státu, přijala i jeho státní symboly (vlajku) a závazky. Území České republiky tvoří tři historické země - Čechy, Morava, Slezsko. Územně správní uspořádání státu bylo stále nevyřešenou otázkou.

Hranice se Slovenskou republikou byla po dlouhých jednáních stanovena na historické linii s výjimkou dvou osad: U Sabotů u Javorníka připadla Slovensku, naopak Sidonie České republice. A když měl někdo chatu na Kasárnách ve Velkých Karlovicích a chtěl jít lyžovat na Bumbálku, musel čtyřikrát ukazovat svůj cestovní pas…

Inu, paměť českého národa je velmi zvláštní, o čemž svědčí nejen žaloba na Klause pro údajnou velezradu, ale rovněž fakt, že komunistická strana je opět na špici české politické scény… A vůbec nám nevadí, že místo fronty na banány teď stojí statisíce nezaměstnaných fronty na úřadech práce..

Břetislav Olšer