Pojistka systému, která trestuhodně selhala

Středa, 6. 3. 2013, 12:34 -

Drahá horní komoro Parlamentu České republiky. Slovo „drahá“ je použito správně, nicméně není v tomto případě výrazem úcty. Nejprve jsem tento vzkaz chtěl adresovat pouze některým tvým členům, ale co naplat, rozhodla jsi jako celek.

V dobách tvého zakládání byl v diskuzích o tvé (ne)potřebnosti často užíván argument, že budeš jakousi pojistkou našeho systému, kterého si vážíme. Systému, ve kterém nebudou soudy užívány k politickému boji a že člověk s jakýmkoli názorem, respektuje-li demokratickou formu našeho soužití, nebude zastrašován a trestán. To se nepovedlo. Nejen, že ses takovou pojistkou nestala, udělala jsi pravý opak.

Bojíš se možného politického úspěchu jednoho člověka – to proto ho stavíš před soud. Abys ho ponížila předem. Doufáš, že občané ti na to skočí, ale tím urážíš i je. Ukázala jsi nám, jak se dá naprosto překroutit význam slov. Máš tisíc řečí o ochraně Ústavy, o kterou ti ale nejde ani trochu. Ještě v roce 1947 se KSČ drze hlásila k odkazu TGM.

Kolik z vás v této organizaci bylo? A kolik z vás po vojenské invazi do naší vlasti ohnuli páteř a projevilo povinný souhlas s touto okupací? A kolik z vás tomu na soudružských schůzích říkalo „bratrská pomoc spřátelených zemí“? Kde berete tu drzost hrát si se slovem velezrada?

Lhali s TGM a věděli to. Později se to dozvěděli i ti, kteří to do té doby neviděli, ale to už bylo pozdě. Ty, horní komoro, lžeš také a také to dobře víš. Tím, jak někteří tvoji členové rozhodli, jsi, náš Senáte, ukázal, jak může být člověk, třebas je to i senátor, nízký. Historie nám sice ukazuje, kam taková nízkost může vést, ale o historii ty zjevně nevíš vůbec nic.

Zbývají poslední zbytky naděje, že Ústavní soud s tebou tuto zvrhlou hru hrát nebude. Protože ti nejde o Ústavu – tato hra je politický souboj, který vedeš. Politický souboj, do kterého taháš velezradu a tím tuto Ústavu naopak zcela bez respektu zneužíváš.

Opět nazýváme své oponenty zrádci, opět je stavíme před soudy a opět to maskujeme vznešenými slovy, aby to vypadalo, že děláme pravý opak toho, čeho se dopouštíme ve skutečnosti.

Opravdu jsme se nic nenaučili?

Autor: Jaroslav Janouch

eportál

 

« zpět do rubriky