Ony se ty politické i mediální rádobyelity na celém světě pořád diví, že jim lidi věří stále míň a míň. Ale jak by to mohlo být jinak?
Pojďme si to vzít pro oživení paměti pěkně po bodech:
1. Podpora Arabského jaro a naivní blouznění, že Arabové strašně touží po demokracii.
2. Amatérské řešení řecké ekonomické krize, v rámci kterého měly být ochráněny v prvé řadě německé banky. Půjčování další a dalších peněz přece nemůže pomoci žádnému dlužníkovi.
3. Mimořádně nebezpečná podpora při svržení Kaddáfího a faktické uvržení Libye do chaosu a náruče Islámského státu. Nemluvě o tom, že ochromená Libye ztratila schopnost bránit návalu uprchlíků směřujících do Evropy.
4. Snaha o svržení Asada, byť bylo zřejmé, že na jeho místo skutečně nenastoupí žádný demokrat západního střihu
5. Vmanévrování Ukrajiny do situace, kdy si musela vybrat mezi Ruskem a Západem, Idiotské doufání, že oligarcha Porošenko přivede zemi do ráje. Po třech letech magazín Der Spiegel konstatuje, že Ukrajina je v loji. Přitom právě Spiegel a další mediální mainstream kroky Západu bezvýhradně podporoval.
6. A na závěr trestuhodné nezvládnutí migrační krize, při kterém se západní politické elity zmohly jen na sluníčkářské blábolení o lidských právech a "evropských hodnotách".
Přitom ve všech šesti výše zmíněných případech bylo poměrně snadné předvídat výsledek. Bylo to jasné Provazníkovi a většině z vás, jenom Merkelové, Obamovi, Junckerovi a jejich podržtaškám v České republice i jinde bohužel ne.
Josef Provazník