Jak dlouho budeme živit vyčůránky z Parlamentu ČR…?

Pacient jde na operaci a starostlivě se ptá lékaře, jestli to dopadne dobře. Doktor ho uklidňuje: “Žádné obavy, už jsem dělal padesát takových operací…” Pacient se uklidní a lékař ještě dodá: “Jednou se to přece musí podařit…”

Jako ve Sněmovně. Jednou se to hlasování o znovuzvýšení poslaneckých platů musí podařit. Nejprve si odsouhlasili snížení platů o pět procent a zároveň si zdanili náhrady. Oproti roku 2010 byla loni jejich výplata nižší o 18 až 25 tisíc korun. Ihned proto začali vymýšlet, jak si peníze znovu přidat. Aby se nažrali a jejich chamtivost zůstala celá a vedle poslanců ani senátoři, ministři, premiér a prezident nemuseli odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Existovaly dvě varianty. Mohli si platy zvýšit zákonem o mzdách všech ústavních činitelů včetně soudců a státních zástupců. Jeho sepsání by však trvalo měsíce. Bylo nutné spěchat; poslanci si prý už dlouho stěžovali na nouzi a že nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy… Mají přece též své rodiny, jednu dvě manželky, jimž občas něco "odkloní", milenky, asistentky, co dřou jako koně... A tak na popud poslance ODS Jana Čechlovského vznikla rychlejší a rafinovanější varianta - využít už hotový zákon o platech státních zástupců, k němuž poslanci tradičně připojili "přílepek", resp. pozměňovací návrh, který by zvýšil mzdy i jim. Ovšem opozice si musela zachovat svoji falešnou tvář. Tichou dohodou s koalicí většina poslanců ČSSD a KSČM dělala vše pro to, aby snížila kvórum tak, že se při rozhodování o normě odhlásili z hlasovacího systému.

Stačilo tak 48 hlasů, našlo se jich 69 z 94 přítomných. Kde bylo 106 dalších poslanců? Kdo jim vezme mzdu za jejich "bulku"? Toto pokrytectví přineslo peníze celé Sněmovně… Z náhrad už nemusí odvádět sociální a zdravotní pojištění. Peníze, co se "upekly" už loni v prosinci, jim poprvé jako náhrady bez odvodů na pojistném  odešly na účty ve čtvrtek 7. března 2013. U každého z poslanců byla rázem mzda o několik tisícikorun vyšší. Peníze tak nepoputují na důchody a zdravotní péči pro všechny občany, ale do peněženek "sociálně potřebných" zákonodárců. Pro vysvětlení; sociální pojistné slouží státu k výplatě dávek či důchodů. Důchodový účet byl přitom loni v největším propadu za posledních osm let, chybělo na něm více než 39 miliard korun. A zaorálkovití socialisté si hrají na mrtvého brouka...

A nevadí jim, že skoro o deset miliard bude letos nižší valorizace důchodů. Státní úředníci dali sobě daň jen sedm procent z částky nad 100 tisíc korun měsíčně, což činí při  jejich příjmu cca 150 tisíc pouhých 3 500 Kč. A těm lidem, co mají 15 tisíc, vezmou na dani z této částky 2070 Kč. Všichni jsme si rovni, jen někteří jsou si rovnější… Moudré řešení, holt, "sociálně vyloučení" poslanci, senátoři a členové vlády musí přece též z něčeho žít. Nebo snad někdo zarazí tyto vyčůránky z Parlamentu ČR? Jak dlouho je ještě budeme živit? Je to v pravomoci prezidenta spodních deseti milionů...?

A to, prosím, v EU dnes nemá práci 10,8 procent lidí, resp. přes 26 milionu lidí, z toho skoro 19 milionuů v eurozóně. V Evropě je bez práce zhruba 5,37 milionu osob do 25 let. Tedy každý pátý mladý člověk. V Česku je dlouhodobě nezaměstnaných skoro sto tisíc mladých lidí kolem 25 let. Všechno souvisí se vším, tedy i s růstem zadluženosti. Veřejný dluh Česka v poměru k HDP se pohybuje kolem 40 procent. Marně si klademe otázku, kdo bude v Česku jednou platit daně, z čeho tento stát bude žít, a kde lidi seženou práci, když se všechna výroba přesune do zahraničí. Je možné se v současné době dopátrat celé pravdy o zemi tunelářů, špiclů a populistů, údajně bojujících s korupcí? Jakou vinu na bankrotu českého průmyslu a financí nese běžný občan? Zákazníci v supermarketech si totiž těchto tunelovacích přesunů většinou ani nevšimnou, protože na obalech zboží informace o původu chybějí či je zde uvedeno pouze Made in EU.

Kolikpak stál včerejšek daňové poplatníky? Připomeňme si, že každý den nás činí mzdy poslanců, senátorů a ministrů více než 750 tisíc korun. Za rok to činí z našich daní víc než čtvrt miliardy Kč. Každé křeslo v parlamentu, resp. ten, co v něm sedí, nás vyjde na 900 tisíc korun ročně. A pak má zbýt na důchodce a tělesně postižené…? Je to paráda být poslancem nebo členem vlády. Obleky, kostýmky, daleko od pouliční lůzy, utrácet reprezentační fondy v nóbl restauracích také není k zahození... Průměrný plat 150 tisíc měsíčně, pracovní doba se skládá se schůzek v poslanecké kanceláři, potom jednání komisí a další „špekulování“, jak doběhnout opozičního kolegu, celou opozici. Prostě politikaření.

Není možné zapomínat ani na „vedlejšáky“. Má je padesátka poslanců ODS, zhruba polovina socialistů, většina véčkařů a strany TOP 09. Komunisté se většinou vedle svých poslaneckých mandátů do jiných aktivit nepouštějí. Mnoho poslanců je majiteli velkých firem, takže poslancují jen okrajově, jsou spíš podnikateli než poslanci a obchodních schůzek mají “naprostou většinu”. Těch, kdo se na sto procent věnují jen práci poslance, je méně než polovina. Stačí porovnat seznam poslanců s údaji ve veřejně přístupném obchodním rejstříku. Znamená to, že poslanecké platy se zmnohonásobí ziskem jejich firem.

Kdo z "kmotrů" by se zamyslel, že na hranici chudoby je již skoro každý desátý Čech, včetně dětí i seniorů. Hranice chudoby nastává, když je příjem od sedmi do desíti tisíc korun hrubého na hlavu 2-3 členné rodiny. Počet těchto lidí se již blíží k milionu. Nejvíce trpí matky samoživitelky, senioři a mladiství. A je také větší počet exekucí, dluhů a neplacených dluhů, osobních bankrotů. Během 10 let, co existují soukromí exekutoři, tedy v letech 2001 – 2011, bylo nařízeno přes 4,3 milionu exekucí… Konec rozmazlování, statisíce důchodců totiž už dnes nemají ani na "hovězí koninu". A zadluženost Čechů roste. Dluh obyvatel republiky poskočil na 1,37 bilionu korun, z toho 46 miliard představují splátky půjček, které Češi neuhradili včas.

Pan ministr financí Kalousek ví, čím to je; „Neuvažujete, a proto vás žádný zákon nemůže ochránit před vaší nezodpovědností,“ říká. A veřejně se expremiér a předseda ODS Mirek Topolánek v roce 2009 v televizi vyjádřil o více jak dvou třetinách občanů ČR v produktivním věku, že jejich platy jsou nízké proto, že se jim nechce dělat! Kdo z Čechů nevydělává měsíčně dvacet tisíc a alespoň korun, měl by se nad sebou zamyslet…

Na Sinajském poloostrově se za Šestidenní války po velké bitvě ztratili dva izraelští vojáci. Když už třetí den marně hledali svoji jednotku a unavení a žízniví si sedli do písku pouště, která byla všude kolem, pronesl jeden z nich zamyšleně:
„Mít tak teď kanystr vody...“
„Jó, to by byl kšeft,“ s uznáním řekl druhý.

Inu, Mirek je kabrňák a pracovitá včelička za minimum dvě stě tisíc měsíčně v teploučké trafice jako předseda Teplárenského sdružení ČR, nyní zakládající novou investiční skupinu European Capital Partners Investments (ECPI)…

Břetislav Olšer

blog idnes.cz