Proti nízkému slunci je řidič "slepý"

Přechod na zimní čas přináší jistou změnu, a to změnu polohy Slunce a slunečních paprsků, a to pro nás na severní polokouli. Co z toho plyne? Že můžeme být častěji a výrazněji oslněni podzimním a zimním sluncem, jehož paprsky nejsou o nic méně pro řidiče nebezpečné než ty letní. Naopak.

Protože se Slunce pohybuje pro nás zdánlivě níže, jeho paprsky více pronikají do kabiny aut. A to i pod sluneční clonu. Co z toho vyplývá?

Například si zkusme uvědomit, že i při jízdě po městě povolenou rychlostí 50 km/h jen sekundové oslnění řidiče znamená, že ujede 14 metrů bez toho, že by vlastně viděl, kam jede a co se před vozidlem odehrává. Při dálniční rychlosti je to celých 36 metrů jízdy naslepo. Hovoříme tedy o velkém nebezpečí.

Proto první prostá, ale účinná rada specialistů ÚAMK zní – umýt si okno. Zároveň mít v autě vždy po ruce speciální papírové utěrky, kterými setřete výhled před sebou. Právě při nízkých slunečních paprscích totiž „vyniknou“ špinavé šmouhy na vnitřní straně čelního okna. Průchod světla přes ně pak vytváří bezmála neprostupnou mlhovinu, za kterou se může ve výhledu ukrývat nějaká překážka v dráze auta.

Druhá rada je stejně triviální a přesto naprosto účinná – je na místě dát nohu z plynu. Zpomalit. Tím přirozeně zkrátíte případnou brzdnou dráhu vozidla.

Rada číslo 3. Udržovat bezpečnou vzdálenost před vozidlem vpředu. A je jedno, zda mluvíme o jízdě ve městě nebo na dálnici. Mezi událostí, reakcí řidiče, aktivací brzd a samotným zastavením vozidla mohou být, zvláště v podzimním a zimním období, i stovky ujetých metrů. Proto je dodržování bezpečné vzdálenosti tak důležité.

Pryč s černými brýlemi. To je čtvrtá rada odborníků ÚAMK. Na první pohled se může zdát, že vám dobře poslouží, ale zároveň skrývají nebezpečí. V dané roční době se dá spíše očekávat, že slunce nás oslní jen krátce, zato mraky, mlha, přítmí jsou častější. Vjet ze slunce do tmy, protože tu černé brýle vytvoří, je velmi nebezpečné. A když je řeč o brýlích, v případě těch dioptrických je na místě je mít čisté, protože pro ně platí totéž, co pro čelní sklo auta – jakmile jsou na něm šmouhy, zásadně to zhoršuje orientaci, výhled.

A pátá rada na konec – zvolte správný posed za volantem. Větší část řidičů má tendenci se do sedadle zabořit, sedět nízko, jen zdánlivě pohodlně. Což kromě jiného znamená, že jsme níž a nízké slunce nás dokáže snadněji a častěji oslnit. Přitom známé pravidlo říká, že bychom měli být hlavou tak blízko střechy vozu, že tam jen prostrčíme dlaň. To proto, aby řidič měl ideální výhled. A v tomto případě ještě dodáváme – a aby ho tak snadno neoslnilo nízké slunce podzimních dnů, které právě začaly. 

ÚAMK

redakce Ostrava Online