Kalendárium historických událostí města Ostravy

Pondělí, 1. 2. 2016, 9:21 - OSTRAVA - Dne 1. 2. 1941 byla otevřena operou Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta zrekonstruovaná budova Národního domu (dnešní divadlo J. Myrona), která se stala novým útočištěm české divadelní profesionální scény v Ostravě. Rekonstrukci si vynutilo předání budovy Městského divadla (dnešní divadlo A. Dvořáka) do německých rukou v roce 1939. České divadlo se v Národním domě hrálo již od jeho postavení v roce 1894 až do roku 1919, poté se soubor přesunul do Městského divadla. V roce 1939 již nebyl Národní dům k provozování divadla způsobilý technicky ani umělecky. Plány navrhl vrchní stavební rada města akademický architekt Jan Jírovec, který přestavbu se stavitelem Evženem Friedlem řídil. Museli sáhnout k nekompromisnímu vybourání vnitřku budovy. Úpravami bylo docíleno toho, že počet sedadel v novém divadle byl téměř stejný jako v Městském divadle, tedy 720 míst.

Dne 2. 2. 1929 se narodila v Ostravě - Kunčicích česká režisérka a pedagožka FAMU Věra Chytilová (zemřela 12. 3. 2014 v Praze). Její rodiče provozovali v Kunčicích restaurační zařízení a v obci bydleli do roku 1933. Do Prahy se Chytilová přestěhovala na přelomu 40. a 50. let. V letech 1957–1962 studovala na FAMU v ročníku Otakara Vávry obor filmová režie, na který byla přijata jako jediná žena. Jejími kolegy byli Jiří Menzel, Evald Schorm nebo Juraj Jakubisko a spolu s nimi se zařadila k režisérským osobnostem evropského formátu. Okolím byla vnímána jako silná osobnost, známá svojí tvrdohlavou houževnatostí. Režijně je podepsaná pod více než 30 hranými filmy, známé jsou Sedmikrásky (1966), Hra o jablko (1976), Kopytem sem, kopytem tam (1988). Dědictví aneb Kurvahošigutntag (1992) a další. V roce 2000 získala cenu Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.

Dne 5. 2. 1951 byla založena na základě výnosu ministra školství, věd a umění Státní studijní knihovna, dnešní Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Při založení bylo knihovně určeno speciální zaměření na obory hornictví a hutnictví k zajišťování informačních potřeb Čech a Moravy. Základem knihovního fondu se stal vytříděný fond Technické knihovny Průmyslového muzea, dary Vysoké školy báňské, Národního technického muzea v Praze, Knihovny vysokých škol technických, ministerstev a některých podniků. V prvních letech své existence byla specializace knihovny rozšířena ještě o polonika. Za sídlo knihovny bylo vybráno přízemí a suterén pravého křídla budovy Nové radnice (myšleno jako provizórium na 5 až 10 let), kde do roku 1970 pracovala všechna oddělení knihovny. Po rekonstrukci v roce 1969 a po přidělení dalších místností v levém křídle radnice bylo otevřeno oddělení speciálních fondů a zahájena metodická činnost pro odborné knihovny kraje.

redakce Ostrava Online