Posilováni stěn cév

Protože nás živočišná strava téměř nezásobuje křemíkem, musíme svou denní spotřebu přijímat v rostlinné stravě. Tento stopový prvek je obzvlášť důležitý pro zachování stabilní stěny buněk a pro pružné a zdravé vazivové tkáně.

Křemík působí jako prevence proti cévním onemocněním i vylepši zhoršující se zdravotní stav u této nemoci.

Dále naše žíly, a cévy obklopují vazivové tkáně a ty potřebují posilující, zpevňující živiny jako vitamín C, rutin a zinek. Nejdůležitější živiny pro choulostivé cévy a žíly najdeme v čerstvém ovoci a zelenině: v borůvce, černé jeřabině, ostružině, angreštu, všech bobulovinách, švestkách, hroznovém víně (nejlépe modré) višních, rybízu, zelené a červené paprice, červené řepě a v červeném zelí.

Angreštový kompot:

Z mírně nedozrálých plodů odstraníme stopky a opereme je ve studené vodě. Na 1 kg plodů angreštu dáme 1-1,2 kg cukru. Připravíme cukernatý roztok a ke každému kg cukru se přidá 1,5 sklenice vody. Do horkého roztoku se vkládají plody angreštu a vaří se až je angrešt měkký.

Nápoj z ostružin a bílého (červeného rybízu):

0,5 kg očištěných ostružin a stejné množství bílého (nebo červeného) rybízu se opere a nechá okapat. Potom se ostružiny i rybíz protlačí sítem a přidá se přitom 100g cukru. Protlačená hmota se ředí sodovkou nebo minerálkou. Před podáním na stůl můžete do každé sklenice přidat kostku ledu.

Nápoj z angreštu, malin a medu:

Opere se 300 g čerstvých malin a angreštu, nechají se okapat a protlačí sítem z nerezové oceli. 3 polévkové lžíce medu se rozpustí v 0,5 l vody, roztok se promíchá s protlačeným ovocem, vše se procedí přes gázu a nalévá se do sklenic. Šťávu můžete ředit vodou.

Kompot z jeřábu černoplodého:

Plody se přeberou, operou, nechají se na sítu okapat a potom se nasypou do horkých vysterilizovaných sklenic, zalijí se horkým 90 C 35% až 40% roztokem cukru a sterilují se otevřené sklenice při mírném ohni – 20 minut, litrové sklenice – 25 minut. Pak se ihned uzavírají víčkem a staví se dnem vzhůru (do vychladnutí). K jeřábům můžeme přidat: jablka, šípky, hrušky nebo slívy.

Sušení plodů: jeřábu, šípku, borůvek, ostružin a  malin.

Sušené plody si také zanechávají své výživné látky a dobře nám mohou obohatit jídelníček v zimním období.

Suší se při teplotě nejvýše 50 C v troubě nebo sušičce. Plody se nasypou v tenké vrstvě na pánve, plechy, síta nebo do dřevěných korýtek s děrovaným dnem. Během sušení se musí zajistit přístup čerstvého suchého vzduchu a odvádění vlhkého. Kdo má sušičku, stačí jenom nakrájené ovoce vyložit na sušičkové pláty a zapnout. Sušené ovoce dáváme dětem místo bonbónů, přidáváme do kaší, müsli, jogurtu, tvarohu atd.