Téma: pondělní glosy Miroslava Macka

Pondělí, 24. 4. 2017, 7:59

„Máme 190 konkrétních kroků, jak lidem zlepšit život,“ prohlásil předseda Petr Fiala v Národním domě na pražských Vinohradech na ideové konferenci ODS v době, kdy většina lidí s bídou dočte tweet. (Jeho projev trval 37,5 minuty). Přitom ke zlepšení života lidí stačí jedno jediné, jak dosvědčí následující vlastní zkušenost: Zemědělec z Litovelska, syn bývalého kulaka a následný předseda velmi dobře vedeného a tedy úspěšného Jednotného zemědělského družstva, jednou dorazil na mítink Občanského fóra. I zeptal jsem se ho po besedě, co bych jako federální poslanec mohl pro něj udělat, tedy nikoliv pro něj osobně, ale pro zemědělce. Podíval se na mne se shovívavým úsměvem o generaci staršího, životem ošlehaného člověka, a pravil: „Dejte nám pokoj, pane doktore, dejte nám pokoj. To je vše, co potřebujeme.“

Bohumil Pečinka: O volbách můžeme donekonečna mudrovat, ale nakonec jde o jednu věc: hlas dostane ten, co vyvolá pocit, že ochrání vaše zájmy – hlavně ty sociální, a bude vám přitom aspoň trochu hodnotově ladit. Nebo méně vznešeně: cítit šéfa smečky a následovat ho, protože vám nějak garantuje, že nenechá padnout vás, ani svět, který máte rádi.

 ODS dnes představila sympatický program, s nímž by v klidu mohla získat 15 procent. Na vítězství to sice není, ale už by s tím tahle strana nemusela být odkázána k sedmiprocentnímu přežívání.

 Ještě nikdy nebylo tak důležité, jak se zachovají její vůdci.

 Jedno je jasné: k úspěchu nepřivedou ODS už žádná další slova a knihy. V první fázi stačí zařvat na celé kolo, že jsou zase ve hře a nečekají na drobečky spadlé z Andrejova stolu.

Dodávám: Jakýkoliv řev nepomůže, pokud jej nevydává dominantní vůdce smečky…

Když se řekne „proevropský politik“, myslí se tím „prounijní politik“, takže vlastně protievropský.

Opsáno z internetu: Romské děti diskriminuji nejvíc jejich rodiče. Neposílají je do školy, nerozšiřují jim obzory, k ničemu je nevedou a svým stylem života jim jdou špatným příkladem. Od deseti let hraju tenis a nikdy v životě jsem se na kurtu nepotkal s cikánem, to samé platí o zimě a lyžování třeba. Rodiče ty děti k ničemu nevedou a pak se hrozně diví, že jsou na okraji společnosti. Ale ony tam jsou díky jejich lenosti a ničemnosti. Naše společnost je naučila, že stačí nic neumět a natahovat ruku a všechno od státu dostanou.

Dodávám: Z řečeného ovšem též vyplývá, že finální diskriminaci způsobili také ti politikové, kteří zavedli a udržují štědrý sociální systém dávek bez povinností.

Čeština je jazyk vtipný: Evropa se islamizuje, protože jí není nic svaté.



Vážení a milí,

na světě je konečně knížka, ve které vyprávím o všelikých zajímavostech, které mne potkaly cestou od narození (téměř) do smrti, a které by Vám, jak doufám, mohly poskytnout jak zábavu, tak i trochu poučení. V knize jsou též ukázky z mé letité novinové a časopisecké tvorby, výběr z překladů poezie i prózy a také něco z vlastního literárního šuplíku.

Knihu  „Samomluvy Miroslava Macka“ vydalo v líbezné úpravě (a v pevné vazbě s přebalem) nakladatelství Jonathan Livingston, avšak kniha nebude v normální distribuci - objednat si ji však můžete na dobírku přímo domů, a to za konečných  299.- Kč (tedy včetně balného a poštovného) na mailové adrese m.vitovcova@volny.cz, čímž zároveň vypomůžete firmě, která zaměstnává osoby se změněnou pracovní schopností.

S díky mm

MIroslav Macek

 

« zpět do rubriky