Strmý pád kdysi přímočarého blogera: Čo s islamom bolo, to bolo, terazky som libertariánským politíkom

Pátek, 21. 10. 2016, 12:18 -

Nedá mi to, abych nenapsal pokračování svého pondělního textu, kde jsem psal o Františku Matějkovi a Luboši Zálomovi jako o potenciálních „vůdcích“ protiislámského odporu v České republice. Kupodivu jsem se ani od jednoho nedočkal žádných velkých díků a následná diskuze pod článkem se poté naprosto zvrhla.

Pro čtenáři, kteří můj text nečetli, jen v krátkosti zopakuji jeho obsah. Zevrubně jsem pročetl blogy místopředsedy Svobodných Matějky a lídra pro Středočeský kraj Luboše Záloma, kde oba blogeři psali o islámu. Jednoznačně z nich vyplynulo, že se stavějí k islámu více než kritiky. Zálom jej mimo jiné považuje za barbarský a Matějka jej srovnává s nacismem. Právě proto jsem tyto dva členy Svobodných navrhl jako potenciální lídry protiislámského hnutí odporu.

Inspiroval jsem se textem z idnes.cz, kde se psalo o hledání vůdce pro „antiislámská“ hnutí. Z mého pohledu pánové Okamura, Hampl ani Konvička nejsou to pravé ořechové. Naopak Matějka a Zálom se mi jevily jako lepší varianta. Vše ovšem bohužel nasvědčuje tomu, že prvního jmenovaného jím kritizovaní libertariáni nakonec semleli a Matějka za největší problém považuje nikoli islám, ale socialismus. Do jisté míry má pravdu, ale ani evropský socialismus z islámu přece nesnímá jeho hříchy.

„Asi se mi chce někdo za něco pomstít, když nerozlisuje úplně jinou roli blogera, nastavujícího témata mimo jiné i pro zjištěni zpětné vazby ve společnosti a pochopeni nálad, od práce politika. Nechte to plavat, pro někoho to bude zklamáním, ale základní úvaha článku je zcela mimo miísu,“ zareagoval František Matějka pod mým textem. Čekal jsem, že odmítne být považován za jednoho z adeptů na lídrovství antiislámského hnutí, ale popírat takto své 2-3 roky staré výroky?

Politik přece nemůže omlouvat své minulé výroky tím, že byl pouze bloger a chtěl zjistit zpětnou vazbu ve společnosti. Chápal bych, kdyby se chtěl distancovat od nějakých právně napadnutelných pasáží. Takové se ale (aspoň podle mého laického názoru) v jeho textu nikdy nevyskytovaly, protože i přes jisté vyhraněné postoje Matějka nikdy nebyl extremista či snad islamofob. Někteří z účastníků dikuze následně Matějku obvinili z pokrytectví a změny názorů podle toho, jak se mu to hodí.

Jako první tímto způsobem zaútočil právě Luboš Zálom, když obvinil svého stranického kolegu z toho, že je názorově pružný jako Babiš a Kalousek. Ke kritice se poté přidali o bývalý člen Svobodných Pavel Pešan, když výsměšně konstatoval, že Matějka vzhledem ke své náhlé změně názoru patrně „vyšívá tibetskou vlajku“. Někdejší člen Svobodných Evžen Kučera zase odmítl, že by bylo možné Svobodné považovat za protiislámskou stranu.

Buď jak buď, je zřejmé, že Svobodní se v tom tak trochu plácají. „Mladí a neklidní“ svobodničtí libertariáni jsou pyšní na svůj svobodomyslný vztah k islámu i dalším totalitním ideologiím a strana zatím dále klesá ke dnu. Krajské a senátní volby ukázaly, že současný koncept elitářské libertariánské strany, která islám a zlo z něj vyplývající v podstatě nekritizuje, protože by tím „klesla na úroveň Konvičky nebo Hampla“. A tak je lepší si hrát na „hogo fogo“ a sofistikovaně vysvětlovat, že islám je OK a za vše může socialismus v nás.  

Josef Provazník

ePortál

 

 

« zpět do rubriky