Optimismus je prevít

Úterý, 30. 7. 2013, 14:07 -

Miroslava Němcová dokazuje, jakou ráznou premiérkou by byla. Pravice bojuje. Tedy to, čemu se, nejen u nás, pravice říká. Ale to se měla vzbudit o něco dříve a bojovat za svého premiéra, než se utopil v zušlechtěném hnoji. A hlavně ODS měla zabojovat za svého předsedu. Že chtěl stejně na podzim z politiky odejít? Inu - to by muselo počkat. Že by mu jeho láska stejně zlámala vaz? Ale prosím vás! Stále ještě ženatý Mirek Topolánek se vodil po Petříně na 1. máje s těhotnou Lucií Talmanovou, aniž by to pravicovému návštěvnictvu Petřína jakkoli vadilo. Ostatní se do toho nemontovali, protože – člověk nikdy neví. Teď ODS navlékla Miroslavě Němcové – poslední fikaná sázka na ženu a vyčurané nenamočení se kohokoli z pánů – zbroj Johančinu a někde ve skrytu duše možná připouští existenci zázraku. Jsem přesvědčená, že ani přesně neví jakého.

Miroslava Kalouska, profesionálně nepochybně nejzdatnějšího českého politika, spláchla krize i s knížetem, zapškle si stěžujícím za kopečky. Jestli se někdo aspoň trochu inteligentní nechal přece jen zblbnout onou mediální stylizací pohodového pankáčského kmeta na úrovni, musí se dost ošívat. Noblesy nikdy, natož teď, nevidět. Jen teď ještě více vidět, že opravdu nevidět.

Odpudivá persona Karoliny Peake si valí svou zapáchající kuličku důležitosti i se svými nýmandy, a patří nám to všem, kteří stále a nepoučeni necháváme bez povšimnutí praxi možnosti vylíhnutí se v parlamentu partají nikým nevolených, vzniklých podrazáckými převraty.

Socialisté jsou vyplašení jako zajíci a nevědí, kam se podějí. O to hůře jejich předseda. A skutečně – nic radostného je nejspíš nečeká.

Prezident chytře a rozmáchle bruslí na ostří nože a vytáčí všechny do vrtule a ověřenými podpisy chce přinutit poslaneckou koalici ke kápnutí božské, protože doufá, že koalice blafuje. Ale pro nezainteresovaného je to docela zábava, jako vždy, když člověk sleduje velkého hráče.

Justice a policie předvádí, jak neumí dělat převrat. Že by jen generálka?

A je zajímavé sledovat výklady té či oné strany: zda se chasníček Ištván upachtěně, o to zpupněji, činí pod vlivem temelínské ruské hradní nebo americko-čínské lobby.

A přitom to může být jako obvykle ještě úplně jinak…

Ulice už dávno ve všech současných kauzách nevnímá tu posunutou realitu: „Všechno jsou to parchanti, klacek na ně.“ Hlas lidu, hlas Boží.

V duchu sv. postmodernismu a v nejisté, o to dusivější náruči Velké Evropy – vše je tak, jak má být. Konečně jsme dospěli do stádia, kdy jakákoli volba je bezpečně špatná volba. Z těch možných si nelze vybrat žádnou dobrou variantu.

A to je první skvělá zpráva. Legrační česká pseudopravice by si to měla uvědomit, zalézt jak housenka do kukly a nastudovat si – během následné logické sebevraždy levice - něco o konzervatismu.

Nevím. Jen vycházím předpokladu, že by mělo být zákonité, že se z toho všeho zase vyhrabeme. Ale třeba tentokrát už ne…

Dušica Zimová

D.O.S.T.

 

« zpět do rubriky