Nečas nic nepochopil, ODS taky ne

V rozhovoru pro Týden se P. Nečas vyviňuje ze smutné role, do které se dostal, a mimo jiné sděluje, že chtěl již na jaře oznámit veřejně svůj vztah s Nagyovou a odejít z politiky. Udělal by to prý, pokud by ovšem "kolegové ve vedení ODS, pánové (Martin) Kuba, (Jiří) Pospíšil a (Tomáš) Chalupa nezačali letos na jaře blbnout a rozvíjet debaty o předčasných kongresech".

Viz: http://www.novinky.cz/domaci/308368-chtel-jsem-oznamit-vztah-s-nagyovou-a-z-politiky-odejit-prohlasil-necas.html

Byla by to skoro dojemná historie, kterou by musel pochopit každý. Láska je láska. Má to však jeden háček. On své velké lásce dával odměny 10-20krát přesahující její tabulkový plat. Kdo něco takového udělá, kdyby se nedopustil ničeho jiného, morálně skončil. To už není o lásce - to je křivárna, neúcta k lidem, kterým bere peníze, aby si vydržoval milenku. Nikdo nikdy už se na tohoto člověka nemůže dívat jako na rovného. A pokud byl v tak vysoké funkci, tak už vůbec ne. Selhal a skončil.

Pokud to nechápe, pokud si myslí, že tím, co říká, se obhajuje a pokud dokonce na někoho útočí, je to smutné a tragické. Je to však jen jeho selhání? Patrně je to výrazem atmosféry, která panuje v ODS. Ta by totiž jinak už dávno musela říci: "Petře, prosím, už mlč a někam zalez, už jsi nám napáchal dost škody!"

Ale ona to stále neřekla a stále se považuje za vůdčí složku "stojedničky" (do které patří i P. Nečas). Budu se opakovat, ale znovu upozorním na to, že tady máme přímo před očima křišťálově čistý případ skupinové konformity (omezenosti), který jsem již dříve popsal ve třech pokračováních viz:

http://radimvalencik.pise.cz/120-thbu-skupinova-konformita-20-1.html

http://radimvalencik.pise.cz/121-thbu-skupinova-konformita-20-2.html

http://radimvalencik.pise.cz/122-thbu-skupinova-konformita-20-3.html

Je ovšem téměř neuvěřitelné, jaké v tomto případě dosáhla skupinová konformita parametry. Je tomu tak právě proto, že ODS po dlouhou dobu fungovala jako politický reprezentant fungování struktur založených na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad a na základě toho si vytvořila zevnitř neprolomitelné ideové paradigma, které vede členy jejího vedení k tomu, že považují za normální to, co prostě normální není. A P. Nečas předvádí, kam až to může zajít. Pro vnějšího pozorovatele velmi poučné. Zajímavé bude sledovat další průběh i konce.

K tomu malá poznámka. I ostatní politické strany jsou kontaminované, prorostlé a do značné míry ovládané strukturami založenými na vzájemném krytí porušování obecně přijatých zásad. Ani o nich si nelze dělat iluze. Tragédií ODS však je, že ona se postupně vyvinula ve skutečného politického reprezentanta systému založeného na ovládnutí institucí těmito strukturami. Proto její vedení stále nedokáže pochopit, v jaké situaci se ODS ocitla.

Radim Valenčík

radimvalencik.pise.cz