Před více než dvaceti lety v porevolučních dobách jsem se divil tomu, že jako jedny z nejhorších činů předlistopadového komunistického režimu považovali tehdy zkušení právníci policejní provokace StB. Ze všech možných, často i velmi krvavých zločinů, vnímali jako nejnebezpečnější právě provokace.
S odstupem času jsem pak už více naslouchal zkušeným právníkům, kteří v době vrcholící hysterie za „Velké protikorupční revoluce“, varovali před různými provokativními testy protikorupční integrity úředníků a podobnými věcmi.
Ono totiž v důsledku platí, že když někdo provokuje a pokouší dostatečně sofistikovaně a dostatečně dlouho, nakonec dosáhne toho, co chtěl. Proto má policie odhalovat skutečné zločiny, a ne si provokací vyrobit nový, a na místě hned chytit vyrobeného pachatele.
A co platí pro policii, to musí platit v přeneseném smyslu i pro působení v médiích a na sociálních sítích.
Nemohu se zbavit dojmu, že cílem mnoha je dnes vyprovokovat nějaký ten xenofobní příspěvek, pak ho slavně odhalit, odsoudit a sebe sama postavit na morální piedestal.
Co si myslet o vánoční reklamě jednoho řetězce, kde vystupují šťastné zahalené muslimky? Vždyť muslimové přece Vánoce vůbec neslaví a slavit je se svými křesťanskými sousedy či spolužáky mají často i zakázáno. Ta reklama přece komerčně nemůže fungovat, tak co bylo jejím cílem? Mír a pokoj mezi lidmi? Nevěřím. Sorry jako.
Co si myslet o neziskovce s miliardovým rozpočtem, která rozvěsí billboardy s nějakým arabským nápisem? Já vím, jazyk ani písmo za nic nemohou, tímto jazykem mluví a písmem píší i místní křesťané a další menšiny, ale kdo všechno toto ví? To si zadavatel nedokáže zjistit, že základní asociace bude arabština => islám => teror? Ale dokáže! A moc dobře věděl, co způsobí. Proto to udělal!
Tak takhle ne!
On nakonec i ten Shakespearovský Jago je daleko ohavnější postava, než vyprovokovaný Othello.
