Téma: pondělní glosy Miroslava Macka

Kdybych byl poradcem ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, poradil bych mu následovně: Vykašlete se na lítostivou ublíženost, když se koaliční partneři před blížícími se volbami začínají projevovat jako opozice a udělejte rázně totéž.

Příležitost se právě naskytla: prvoinstanční rozhodnutí o vině šéfky Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové s podivným exemplárním nepodmíněným trestem totiž všem občanům připomenulo „zločin století“, který se dotkl a ještě silně dotkne jejich kapes – ty desítky miliard na podporu solárních elektráren a hlavně jejich majitelů se jinde nevezmou.

Nyní máte skvělou příležitost začít objasňovat a objasnit prvotní roli Špidly, Sobotky, Urbana a dalších politiků ČSSD (a nejen ČSSD)  na této šílenosti. A neříkejte, že to nejde: kde je vůle (a patřičné odbory ministerstva financí), tam se cesta vždy najde! Pokud na to ovšem máte koule…

"Pro Evropskou komisi je to nepříjemná a upřímně řečeno dost nepochopitelná situace: jak je možné, že ČR má desítky velkých dopravních projektů, které připravuje 17 nebo 20 let a nekoplo se do země. A v řadě projektů není po 17 letech ani územní rozhodnutí," prohlásil ministr životního prostředí Brabec.

Proč jim nevysvětlil, když už byl v tom Bruselu, že je to tím, koho voliči posílají (tu za ten, tu za onen slib) vládnout?

Klára Samková zveřejnila úryvek korespondence s jedním  velmi významným českým právníkem:

…hovoříte o režimu po roce 1968 jako o příšerném a jako o koncentráku. S tímto hodnocením nejsem v úplné shodě. Ne snad, že bych myslel, že to hodnocení není samo o sobě přiléhavé. Jsem ale názoru, že soudobé stádium kapitalismu, ve kterém jsme nuceni žít celkovou mírou svých novodobých zhovadilostí - zvrácenými ideologiemi europeismu, multikulturalismu, politické korektnosti (programového režimního lhaní), patologického byrokratismu, nadvládou zdivočelých a nikým nekontrolovaných médií, ústavních soudců, atd., atd., atd., příšernost režimu po roce 1989, včetně veškerý život otravující marxisticko-leninské ideologie, již násobně překonalo. Samozřejmě vím, že osobní prožitky a pociťování různých lidí v tomto ohledu jsou různé,…. ale já sám to mám jinak - nemyslím, že režim po 1968 je model, k němuž by bylo možné a důvodné se jakkoli vracet, ale ve skutečně příšerném a zhovadilém režimu, potažmo koncentráku, který programově opouští základní civilizační hodnoty a významně se tak příčí mému pohledu na svět a život, žiji teprve dnes. A docela bych se vsadil, že podobně jako já to má i významná část lidí v této zemi….

Co si o tom myslíte?

Internetem se šíří soupis příznaků, které provázely konec starého Říma:

 1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.

2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.

 3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.

 4. Literatura a umění se stávají bezduchým. Vytváří se planá zábava za každou cenu.

 5. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.

 6. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.

7. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.

 8. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.

 9. Úroveň vzdělání rapidně klesá.

 10. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.

 11. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.

 12. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.

 13. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.

 14. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.

 15. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. Udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.

 16. Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.

 17. Šíří se cynismus.

 18. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.

 19. Do země přichází velké množství cizinců.

 20. Politikové nadbíhají i lůze, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry)

 21. Občané stále na všechno nadávají.

Miroslav Macek