Zastávky těšínské tramvaje včera a dnes

Čtvrtek, 25. 1. 2018, 8:37 - S nevšední fotografickou výstavou se budou moci od zítřejšího dne seznámit na chodbách českotěšínské radnice její návštěvníci. Čtyři fotografové z Fotoklubu Pod Zvonek nafotili pohledy na trasu tramvajové linky přesně z míst, odkud je kdysi zachytil hledáček již nežijících autorů pohlednic.

„Již neexistující trasa těšínské tramvaje měla kdysi dvanáct zastávek a každé z nich věnujeme čtyři snímky s reprodukcí staré pohlednice. S nápadem přišel jeden z našich kolegů, Zdeněk Huczala. Každou starou fotku jsme museli analyzovat a hledat přesné místo, odkud byla pořízena. Pak jsme obcházeli staré činžovní domy na trase, klepali na dveře bytů a vysvětlovali majitelům náš záměr. K některým jsme se museli vracet opakovaně, aby nám nakonec uvěřili,“ tak českotěšínský fotograf Martin Podžorný líčí úskalí projektu.

Výstava „Zastávky těšínské tramvaje včera a dnes“, která střídá snímky autorů z jiného fotografického klubu, bude přístupná do konce března. Fotoklub Pod Zvonek působí ve města deset let a sdružuje jedenáct autorů.

O těšínské tramvaji:

Výstavba Košicko-bohumínské dráhy na konci 19. století výrazně přispěla k nárůstu hospodářského významu Těšína, který se stal postupně dopravním uzlem. Nádraží však stálo v poli za městem a lidé museli používat kočáry. Pro zjednodušení spojení s centrem zažádalo město roku 1909 o povolení na stavbu elektrické dráhy. Po kladném vyřízení ji v roce 1910 zahájila firma AEG ve Vídni.

Poprvé se cestující svezli 12. února 1911. Trať o celkové délce 1793 metrů vedla z ulice Bielské přes náměstí a po příkré ulici Hluboké na dnešní polské straně hranice přes most Družby až k vlakovému nádraží, odtud se tramvaj vracela stejnou trasu zpět.

Na Náměstí a před mostem Družby se nacházely výhybny. 630 metrů dlouhá manipulační trať vedla kolem zámku do vozovny, která stojí dodnes (ulice Dojazdowa) a je na ní již několik let pamětní deska. Další všem přístupnou památkou je kus kolejí, které se podařilo vrátit jako připomínku do dlažby na polském náměstí. Na české straně je to pouze jediná rozeta na budově nádraží, do které bylo uchyceno trolejové vedení.

Trať obsluhovalo 21 osob. První skupina řidičů a pracovníků absolvovala praxi ve Vídni a následné školení na místě.

Po 1. světové válce a rozdělení města v roce 1920 jezdila tramvaj dál, avšak důkladné kontroly na hraničním mostě, kdy se kromě pasažérů se prohledával vnitřek vozu a podvozek, znemožňovaly plynulý provoz. 2. dubna 1921 roku byla trať uzavřena. Vozy byly rozprodány a koleje s trolejemi byly do roku 1923 demontovány.

Dorota Havlíková

« zpět do rubriky