O české vepřové maso je zájem

Na otázky, týkající se chovů prasat v tuzemsku a zahraničí, na dotace a jiná témata odpovídá Jindřich Macháček, předsedu Svazu chovatelů prasat.

Jak byste shrnul loňský rok z hlediska počtu v tuzemsku chovaných prasat – produkce českého vepřového masa?

Loňský rok byl pro chovatele prasat opět jedním z těch špatných. Levné dovozy masa zvýšily tlak na snížení ceny prodávaných prasat od chovatelů. Došlo tak k opětovnému ekonomickému propadu celého sektoru. V produkci masa došlo sice k mírnému snížení, ale kdyby nepřišly mimořádné státní podpory, propad by byl mnohem masivnější.

Chovatelé snižují stavy prasat, protože za ně dostávají nízké výkupní ceny. Jak dlouho tento trend trvá a co je důvodem? Nebo je těch důvodů více?

Toto období trvá od roku 2005. Po vstupu ČR do EU se plíživě snižovaly ceny masa plynoucí na trh v ČR. Vlivem nízkých cen ze zahraničí tlačili zpracovatelé a obchody ceny prasat pod únosnou ekonomickou mez chovatelů. Pod tímto vlivem došlo k razantnímu snížení produkce od plné soběstačnosti na dnešních 50 %.

Dalším důvodem jsou špatně alokované podpory do zemědělské výroby. V ČR je chováno 60 % prasat v podnicích bez půdy a všichni víme, že veškeré podpory jsou vázány na půdu. Celou dobu na tuto skutečnost Svaz chovatelů upozorňuje, ale naneštěstí bez větší odezvy.

Jaký je výhled pro rok letošní?

Letošní rok vidím bohužel velmi špatně. Začal nízkými cenami, které jsou více než pět korun pod výrobními náklady, odbyt živých zvířat vázne, čímž dochází ke zvyšování nákladů na výrobu.

Celý sektor je ve velké krizi, a pokud nebude tato situace řešena na vládní úrovni, dojde k ještě masivnějšímu propadu produkce.

Jaký je podíl českého vepřového masa na pultech obchodů? Zlepšila se situace oproti minulým letům?

Podíl českého vepřového masa na pultech neustále klesá – ruku v ruce s poklesem produkce českého vepřového. Naději na zlepšení nevidím, stále se vozí maso ze zahraničí, které nízkou cenou nekoresponduje s cenami zpracovatelů v tamních zemích, a tím vystavuje české farmáře nekorektnímu cenovému tlaku.

Nyní se v médiích objevují zprávy zmiňující dotace směřující do tuzemských stájí s prasaty. O jaké dotace se jedná a budou skutečně tak vysvobozující, jak se říká?

V posledních letech dostali chovatelé prasat podpory na ochranu zdraví zvířat, což částečně kompenzuje náklady vynaložené na tuto oblast a zároveň má neocenitelný vliv na bezpečnost potravinového řetězce pro spotřebitele.

Přiznána byla mimořádná podpora pro prasnice, což zamezilo dalšímu propadu produkce. Tyto dotace se vztahují k roku 2015. Pokud neudržíme výši podpor a zároveň nezačneme pracovat na marketingu prodeje masa, chov prasat bude pro ČR minulostí.

Od jara loňského roku vstoupilo v platnost nové označování vepřového masa. Pocítili jste nějak dopad této povinnosti ve zvýšené poptávce po vepřovém mase z českých chovů?

Ano, bylo to pozitivní, obchody žádaly maso z českých chovů do té doby, než dostaly od zahraničních partnerů cenové nabídky na maso, které jsou hluboce pod výrobními náklady. Což je z pohledu volného pohybu zboží na volném trhu EU nepochopitelné.

Jaký vliv má nebo mělo ruské embargo na dovoz evropských potravin? Je šance na prolomení situace a znovuotevření ruského trhu?

Vliv ruského embarga má rozsáhlé dopady do agrárního sektoru celé EU. Zastavení odbytu na ruský trh způsobilo velké zásoby masa a dalších komodit, které jsou nabízeny hluboce pod cenou v zemích, které nejsou soběstačné. K těmto lokalitám patří i Česká republika. Prolomení je cesta, a pokud by politici používali selský rozum, tak by byla cesta dávno otevřená a krize ve výrobě masa by pominula.

Co by v současné chvíli tuzemským chovatelům prasat nejvíce pomohlo? Pokud byste měl tu pravomoc, jaké byste učinil první kroky, které by mohly pomoci?

Chovatelům prasat v ČR by nejvíce pomohla kontrola cen a kvality dováženého masa, které svou cenou zavánějí dumpingem. Pokud vezmu německé ceny farmářů a nabízené ceny masa zahraničních zpracovatelů, jsou o 15 Kč/kg pod cenou, která vychází z výkupní ceny od tamního farmáře.

Vzhledem k tomu, že ČR je soběstačná ve výrobě vepřového masa z 50 %, zařadil bych tuto komoditu mezi tzv. citlivé komodity, a tím by chovatelům prasat vznikla možnost lepších podpor, což by zamezilo dalšímu propadu výroby.

V zemích, jako jsou Belgie, Francie a další, se prodává kilogram vepřového masa v přepočtu okolo dvou set korun. Jak si tento fakt vysvětlujete? Mají tamní obchody tak vysoké marže?

Tamní obchody nemají podle mého názoru vyšší marže. Cena masa ve světě je oproti ČR vyšší, což zpracovatelům umožňuje realizovat zisk na kvalitních partiích, jako je kýta či pečeně, a zbylá masa pod cenou vyvážejí do okolních států s kalkulem utlumit v těchto lokalitách výrobu a poté zvednout ceny veškerého masa.

Ve struktuře Agrofertu je celá vertikála – od výroby jatečných prasat až po prodej do maloobchodů. Mohl byste z vašeho pohledu říci, která část je nejproblematičtější a proč?

Celá vertikála je dlouhodobě problém. Stále více si uvědomuji, že silný zpracovatel rovná se silný chovatel. Pokud zpracovatel nebude schopen prodat zboží na volném trhu se ziskem, skončí – a tím končí i chovatel. Největší problém je v současné době nízká cena masa ze zahraničí, které nejsme schopni konkurovat, i když naturální výsledky chovů jsou srovnatelné se světovou špičkou.

Jarmila Šnoblová