Kumulace škodlivin v potravním řetězci

Zajímavý pohled, který si možná málokdo uvědomuje, nabízí logika kumulace škodlivin v potravním řetězci. Většina lidí se řídí pouze chutí a málo přemýšlí nad případnou možnou škodlivostí dané potraviny. Bohužel právě potravní řetězec a kontaminace životního prostředí nám umožňují konzumovat opravdu smrtelná množství různých pro tělo nežádoucích škodlivin. Podívejme se tedy na potraviny jiným pohledem a třeba Vám některé již tolik chutnat nebudou.

Stupeň škodlivosti 1: Do této skupiny pravděpodobně nelze zařadit žádnou plodinu vypěstovanou v Evropě a jako příklad může sloužit třeba obilí pěstované někde v panenské přírodě Himalájí, zcela bez použití moderní techniky a chemických hnojiv. Slušnou kvalitu mají borůvky a jiné lesní plody z vyšších nadmořských výšek dokonce i v naší republice. Tyto potraviny škodí pouze při nadměrné konzumaci, jinak jsou spíše léčivé.

Stupeň škodlivosti 2: Sem patří veškeré plodiny pěstované moderními metodami za použití průmyslových hnojiv jako obilí, ovoce, zelenina a téměř veškeré biologicky pěstované plodiny, neboť chemie se za pár let nedá z půdy odstranit a obsah škodlivin v plodinách klesá biologickým hospodařením velice pomalu. Určitě ale patří většina biologicky pěstovaných plodin k těm méně zamořeným. Konzumace těchto potravin již škodí, ale minimálně, a je to vlastně nejmenší zlo aplikovatelné v našem jídelníčku, pokud se nechceme stěhovat do Himalájí.

Stupeň škodlivosti 3: Nyní nastupuje další článek potravního řetězce, a pokud plodinami ze skupiny 1, nebo 2 vykrmíme hospodářská zvířata, dojde v jejich tkáních a produktech ke kumulaci primárních škodlivin na mnohanásobky původních hodnot. Zpravidla si je potřeba uvědomit, kolik kg pšenice musí sežrat hospodářské zvíře na 1 kg konečné živé váhy a to ani nemluvím o tom, že v průběhu růstu hospodářské zvíře konzumuje i různé přídavky do krmných směsí a léčiva, která také samozřejmě sedimentují ve tkáních. Škodlivost takových potravin je již poměrně vysoká i bez dalších úprav.

Stupeň škodlivosti 4: Tento bod se v Evropě příliš nevyskytuje a můžeme se s ním dostat do kontaktu, když v některé horší asijské restauraci omylem sníme předloženého psa Bobika. Maso masožravců se kontaminuje na základě kumulace škodlivin ze skupiny 3 při stejné logice, že masožravec také musí sežrat několik kg masa na produkci 1 kg své živé váhy. Tím se konzumace psího masa, nebo konzumace masa masožravců stává již mimořádně škodlivou, ale naštěstí zde v Evropě brání jejímu rozšíření morální blok ve společnosti.

Stupeň škodlivosti 5: Sem patří naprostá většina produktů moderního potravinářského průmyslu napumpovaných solí, cukry, konzervanty a lahodnými éčky. Také zdokonalující úpravy plodin a masa jako pečení, smažení, fritování, zavařování pomocí konzervantů a další pochybné postupy vedoucí ke zdokonalení potravin v duchu zásad moderního člověka. Jako příklad klamavého vnímání skutečnosti může sloužit třeba pojem dietní šunka, kde je takové množství rychlosolí, konzervantů a ostatních éček, že i játra zdravého člověka s tím mají co dělat. A to ani nehovořím o případu, kdy tímto jedem krmíme nemocného, což je v naší zemi naprosto běžné a nikdo včetně lékařů se nad tím ani nepozastaví. Potraviny z této skupiny jsou ke konzumaci naprosto nevhodné a je třeba se jim cíleně vyhýbat. Jejich pravidelná konzumace představuje téměř naprostou jistotu v získání některé civilizační choroby v pozdějším věku.

Z výše uvedeného je jasné, že čím níže se konzumovaná potravina v potravním řetězci vyskytuje, tím méně si její konzumací škodíme a máme mnohem nižší pravděpodobnost získání jakékoliv nemoci. Také dobře funguje princip odstraňování nakumulovaných škodlivin a škod na organizmu, získaných z předchozího špatného stravování, požíváním potravin pokud možno pouze z prvního a maximálně druhého stupně. Taková změna stravování poměrně snadno uvede tělo do rovnováhy a orgány do původního stavu. Současně se velice šetrně a poměrně spolehlivě odstraní většina zdravotních problémů.

www.zdravi-az.cz