Třezalka tečkovaná

Třezalka tečkovaná patří do čeledi Třezalkovité (Hypericaceae).

Třezalka je vytrvalá bylina. Má přímou, nahoře velmi rozvětvenou lodyhu. Lodyha je bohatě olistěná a dorůstá výšky až 60 cm. Listy třezalky jsou podlouhle vejčité, celokrajné, lysé, vstřícné, až 20 mm dlouhé. Listy jsou v průsvitu proti světlu tečkované jemnými černými žlázkami, a to zejména při okrajích. Až 25 mm velké květy s pěti zlatožlutými, po okrajích rovněž černými žlázkami tečkovanými korunními lístky, vyrůstají v bohatém vrcholíku složeném z vidlanů. Žlázky obsahují černočervený hořký olej. Třezalka kvete od června do září. Plodem je tobolka.

Třezalková nať obsahuje mnoho účinných látek. Mezi tyto látky patří například flavonoidní glykosidy (rutin, hyperosid, hyperin), třísloviny, silice, barviva (hypericin), organické kyseliny, triterpeny, či steroly.

Třezalková nať se v lidovém léčitelství používá již od nepaměti. Její využití je velmi rozsáhlé. Je vhodná jak k vnějšímu, tak k vnitřnímu použití.

Vnější použití Třezalky tečkované

Zevně se třezalka používá nejčastěji ve formě třezalkového oleje. Ten je vhodný na různá poranění kůže. Na drobné odřeniny, lehké popáleniny, je vhodný také k léčbě ekzémů, otoků a pohmožděnin. Působí zejména protizánětlivě, podporuje granulaci poškozených tkání, čímž zrychluje hojení poraněné kůže. Nálev z třezalky se také používá k léčbě hemoroidů a to jak zevně, tak vnitřně.

Příprava třezalkového oleje: Třezalkový olej se připravuje macerací 100 g čerstvě nařezané kvetoucí natě ve 250 g lněného, slunečnicového či olivového oleje. Nádoba s třezalkou a olejem se vystaví na slunné místo asi po dobu 14 dnů. Během macerování se obsah v nádobě občasně protřepává. Olej se postupně zbarví do červenohněda.

Vnitřní použití Třezalky tečkované

Vnitřně se třezalka používá ve formě nálevu. Využívá se zejména k tlumení neuróz, což jsou poruchy nervové soustavy, zahrnující například strach, nervozitu, neklid, úzkost, psychické napětí, pocity marnosti. Využívá se také k léčbě lehkých depresí.

Kromě klasických nálevů, tedy čajů, lze k této indikaci využít také celou řadu léčiv či potravních doplňků, které obsahují extrakty z třezalky ve formě tablet, dražé či tinktur.

Třezalkový čaj se také používá k léčbě poruch trávicí soustavy. Je vhodné ho pít při poruchách trávení, nechutenství, nevolnosti od žaludku, dále u onemocnění jater, žlučníku, u vředové choroby či při zánětech žaludku a střev. Třezalka také podporuje látkovou výměnu, působí antibioticky a protizánětlivě.

Třezalkový nálev se obvykle pije dvakrát denně, vlažný a po doušcích, nejlépe ráno a večer, vždy čerstvě připravený.

Příprava nálevu: Přibližně 1,5 g sušené třezalkové natě se zalije 200 ml vroucí vody a nechá se 15 minut vyluhovat, poté se přecedí.

Třezalková nať může ovlivňovat účinky jiných léčiv podávaných na uklidnění a léčbě depresí. Dále může snižovat účinky některých antibiotik, hormonální antikoncepce, warfarinu, a některých dalších léků. Je tedy důležité se o užívání třezalky poradit se svým lékařem či lékárníkem.

Jelikož třezalka působí tlumivě, může nepříznivě ovlivnit činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, rychlé rozhodování a koordinaci pohybů.

Zejména u osob se světlou pletí vyvolává třezalka nepříznivou reakci kůže na sluneční záření, je tedy důležité se slunci vyvarovat. Ojediněle může třezalka způsobit alergie.

Třezalková nať (Herba hyperici) se sbírá v období kvetení, a to ihned po rozkvětu. Nejvhodnější období pro sběr třezalky je červenec a srpen. Odřezávají se přibližně 20 cm dlouhé kvetoucí a olistěné vrcholy rostlin.

Třezalku najdeme na slunných stráních a pastvinách, na suchých loukách, v lesích na jejich okrajích, lesních světlinách a na skalách, můžeme ji nalézt i podél cest.

Třezalkové natě se buď svazují ve svazečky, nebo se nechají volně rozložené v načechrané vrstvě na lískách. Suší se rychle na stinném a vzdušném místě. Sušení na slunci se nedoporučuje, jelikož nať ztrácí obsah silic a také mění barvu. Taktéž pomalé sušení je nevhodné pro riziko zvlhnutí a zhnědnutí. Zejména květy se po zvlhnutí hnědě zabarvují. Pokud se použije umělé teplo, neměla by teplota přesáhnout 35ºC.

Dobře usušená třezalková nať má světle zelenou barvu a květy jsou jasně žluté. Obsahuje usušené, olistěné kvetoucí vrcholky rostlin bez plodů a zdřevnatělých částí stonků, je bez zápachu a má trpce nahořklou chuť.

Balí se do papírových obalů. Skladuje se na suchých místech, chráněná před slunečním zářením a vlhkostí.

www.vitalion.cz