Plavuň vidlačka

Plavuň vidlačka je vytrvalá bylina, která je v České republice chráněná a její sběr je zakázaný.

Používá se mimo oblast léčitelství například jako pomůcka k vytváření divadelních efektů souvisejících s ohněm, plavuňový prášek totiž ve styku s ohněm prudce vzplane a prská. Plavuňovým práškem smíchaný s karmínem kriminalisté používají ke zjištění otisků prstů, nebo se s ním při odlévání kovů vysypávají formy. Dále se plavuň používá v severských státech jako modré a zelené barvivo na látky a v Pobaltí se s plavuňovými věchýtky tře v saunách pokožka. V léčitelství se plavuň používá k léčbě onemocnění ledvin, jater a močového měchýře (záněty), zevně pomáhá při vyrážkách, mokvavých ekzémech nebo vředech.

Plavuň vidlačka je vytrvalá bylina, která vytváří větvený systém svislých a horizontálních článkovaných a dutých oddenků, z jejichž uzlin vyrůstají četné krátké svazčité kořeny. Rostlina vytváří dva typy lodyh, jarní a letní, které dorůstají do délky až 1 metru. Časně na jaře vyrůstají z oddenků jarní plodné lodyhy, zpočátku jednoduché, zbarvené žlutavě až hnědavě, článkované, jednoduše přeslenitě větvené. Jarní nezelené lodyhy jsou ukončeny výtrusnicovým klasem, jehož listy nesou na spodní části několik válcovitých výtrusnic s výtrusy. Letní neplodové lodyhy jsou tmavozelené, od pochvami mají drsné bradavky a jejich vrcholky jsou obvykle nicí. Mají husté chabé, obloukovitě převislé hladké, obvykle čtyřhranné větve přeslenů, které se znovu přeslenovitě větví, což dodává rostlinám dekorativní vzhled.

Plavuň se vyskytuje téměř po celém světě, kromě stepních oblastí a středozemí. Je rozšířena v Evropě, v Asii, v Americe i v Africe. V Česku roste ve vyšších polohách na suchých pastvinách, na vřesovištích, na pasekách nebo ve světlých jehličnatých lesích, v teplých oblastech ji najdeme jen zřídka. Vyžaduje kyselé půdy.

Vnější použití Plavuně vidlačky

Zevně prášek z plavuně ve formě zásypu pomáhá při vyrážkách, mokvavých ekzémech nebo vředech. Nať se ve formě obkladu používá při onemocněních močového ústrojí a akutního onemocnění ledvin. Koupel připravená z plavuně utlumuje křeče v končetinách a působí proti revmatismu.

Koupel

10 vrchovatých lžic sušené plavuně zalijeme převařenou studenou vodou a necháme 12 hodin vylouhovat. Ráno výluh mírně přihřejeme (nesmí se vařit) a vlijeme do připravené sedací koupele, která by měla trvat 20 minut. Sedací koupel prospívá při onemocnění mužských pohlavních orgánů.

Odvar

5 lžic usušené nati plavuně povaříme v 1/2 l vody, necháme vychladnout a z odvaru připravujeme obklady, které používáme při onemocněních močového ústrojí a akutního onemocnění ledvin.

Vnitřní použití Plavuně vidlačky

Výtrusy plavuně obsahují pryskyřici, asi 50% oleje, polysacharid sporonin, vysokomolekulární terpen, organické kyseliny a stopy chinolizidinových alkaloidů (klavotoxin, klavatin, lykopodin). Používají se k léčbě onemocnění ledvin, jater a močového měchýře (záněty). Nálev z nati plavuně se užívá při nádorových chorobách nebo při astmatu.

Nálev je však toxický, proto se nesmí užívat ve velkém množství.

Nálev (čaj)

2 lžičky suché nati plavuně povaříme 15 minut ve 1/4 l vody. Necháme odstát, scedíme a užíváme 4 – 6 lžic denně při nádorových chorobách nebo při astmatu.

Prášek ze spor

Prášek ze spor užíváme 4× denně na špičce nože.

Sběr a skladování Plavuně vidlačky

Výtrusnicové klasy – červenec – srpen
Nať – duben

Sbírají se výtrusnicové klasy a nať plavuně. Výtrusnicové klasy musí být zralé, poté se z nich vyklepou výtrusy, které jsou mastné a velice jemné. Dosušují se nejlépe na slunci. Lepí se na prsty a plave na vodní hladině. Prášek uskladňujeme v uzavřených nádobách na stinném místě. Nať sušíme na slunci nebo ve stínu přírodním teplem v tenkých vrstvách, dobře usušená droga by měla mít zelenou barvu. Uchováváme ji v uzavřených nádobách nebo papírových pytlích na suchém a stinném místě.

Drogou je žlutý, jemný prášek bez pachu a bez chuti.

www.vitalion.cz