Hluchavka bílá

Hluchavka bílá je vytrvalá, pýřitá bylina, jejíž květy mají příjemnou medovou vůni. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, v Severní Americe i na Islandu. S hluchavkou se můžeme v historii setkat až v bylinkářích zpočátku novověku, kde se uvádí jako kosmetikum k přebarvování vlasů na plavo, její nať totiž obsahuje žluté barvivo. Jako léčivo se dnes užívají květy v horkém nálevu, v tinktuře nebo zevně k obkladům. Látky obsažené v hluchavce působí protizánětlivě, svíravě a čistí krev.

Hluchavka je vytrvalá bylina dorůstající do výšky 20 až 40cm s přímou, hranatou, nevětvenou lodyhou. Listy jsou vstřícné, vejčité, zašpičatělé, na okraji zubaté. V úžlabí hořejších listů vyrůstají lichopřesleny bílých až slabě nažloutlých květů. Plodem jsou černé tvrdky.

Možnost záměny hluchavky bílé s jinou rostlinou je malá, protože patří mezi známé rostliny, mohli bychom ji zaměnit jedině s jinými rostlinami s rodu hluchavek, které jsou vzhledem velmi podobné, rozlišit je můžeme ale díky barvě květů, bývá žlutá nebo nachově fialová.

Vyskytuje se téměř v celé Evropě, byla zavlečena do Irska, do Severní Ameriky, na Island a na Nový Zéland. V Česku je rozšířena od nížin po podhorská pásma, roste v křovinách, na rumištích a navážkách, u cest, plotů a zdí a ve vlhkých lesích. Hluchavce vyhovuje vlhká půda bohatá na dusík.

Vnitřní použití Hluchavky bílé

Hluchavka obsahuje silice, slizové látky, kyselinu chlorogenovou, katechinové třísloviny, flavonové glykosidy, saponiny, isoquercitrin, cholin, tyramin, biogenní aminy, histamin a metylamin. Saponiny obsažené v hluchavce napomáhají uvolňování hlenů, proto se nálev užívá při zánětech horních cest dýchacích. Hluchavka podporuje činnost střev a upravuje stolici. Působí močopudně, užívá se i při chorobách močových cest. Má protizánětlivé a zklidňující účinky, které se využívají v oblasti gynekologie při různých chorobách, nepravidelné menstruaci a při bílém výtoku.

Nálev (čaj)

2 lžičky sušených květů zalijeme 1/4 l vařící vody, necháme 15 minut vylouhovat, scedíme a popíjíme 2 šálky denně.

Odvar

2 lžičky sušených květů povaříme v 1/4 l vody, necháme 15 minut vylouhovat a pijeme vlažný 2 šálky denně.

Tinktura

5 lžic květů zalijeme 1/2 l kvalitního destilátu a necháme 10 dní v uzavřené láhvi stát. Občas směs protřepeme. Užíváme 10 – 20 kapek při nespavosti.

Vnější použití Hluchavky bílé

Jelikož má hluchavka stahující účinek, osvědčila se při zánětlivých nebo mokvajících ranách, abscesech, ekzémech, furunkulose nebo hemeroidech. Lze z ní připravit koupel nebo obklady, osvědčila se také náplast z vyvařené natě při křečových žilách nebo při vředech. V některých zemích se droga přidává do tzv. nervových čajových směsí společně s třezalkou, kozlíkovým kořenem, buřinou srdečníkem apod. Mladé, ještě nekvetoucí rostliny mimo jiné patří mezi lidové jarní salátové, polévkové a špenátové bylinky.

Odvar ke kloktání

2 lžičky sušených květů povaříme v 1/4 l vody, necháme 15 minut vylouhovat a kloktáme podle potřeby.

Odvar na studené obklady

30 g usušených květů zalijeme 1 l vody, krátce povaříme a necháme 10 minut vylouhovat.
Z vlažného odvaru připravujeme obklady na zanícené nebo mokvající rány.

Rosol

5 lžic usušených květů vaříme asi 2 hodiny v 1 l vody, poté přecedíme a necháme vychladnout. Přikládáme jako chladivé obklady.

Koupel z nati hluchavky

20 – 25 celých sušených rostlin zalijeme 3 l vroucí vody, 10 minut necháme odstát, scedíme a vlijeme do připravené lázně. Necháme 15 minut působit.

Sběr a skladování Hluchavky bílé

Doba sběru: květen – září

Sbírají se bílé květní trubkovité koruny bez kalicha, které se vytrhávají z celého lichopřeslenu po dobu květu rostliny.

Další druhy hluchavek, které kvetou žlutě a nachově jsou pro léčitelství bezcenné.

Květy by se měly sbírat pouze za suchého počasí a po sběru by se měly pokud možno volně uložit do košů, aby se nezmačkaly nebo nezapařily, protože poničené květy tmavnou během sušení a ztrácí požadované obsažené látky. Sušit by se měly co nejrychleji, bez obracení v tenkých vrstvách. Aby se květy během sušení nepoškodily, teplota by neměla přesáhnout 35°C. Protože nedosušené květy velmi často vlhnou, je vhodné dosušovat je umělým teplem.

Usušenou drogu nejlépe uskladníme tak, že ji uložíme do předem nahřátých, tmavých plechovek a dobře utěsníme. Sesychá v poměru 8:1.

Dobře usušené květy mají bílou nebo nažloutlou barvu, nahořklou chuť a jsou bez zápachu.

Zdroj: www.vitalion.cz 

Zpět do rubriky Byliny