Dub letní

Dub je statný listnatý, opadavý a pomalu rostoucí strom, až 40 metrů vysoký s nepravidelnou korunou. Kůra kmene je zpočátku červenohnědá a hladká, později šedozelená až tmavošedá a silně rozpraskaná. Velmi krátce řapíkaté listy jsou peřenodílné až peřenolaločnaté, na vrcholu zaokrouhlené, na bázi srdčitě ouškaté. Listy jsou nahloučeny na koncích větví. Květy dubu jsou jednopohlavné. Drobné samičí květy s červenými bliznami vyrůstají po dvou až pěti na dlouhých stopkách v řídkých chudokvětých klasech. Samčí květy jsou uspořádány v převislých, žlutavě zelených a až 5 cm dlouhých jehnědách, které se rozvíjejí současně s listy. Dub kvete v květnu. Plodem je jednosemenná nažka, zvaná žalud, která je ponořená v horní části ve zdřevnatělé číšce vyrůstající na dlouhé stopce. Duby se dožívají věku několika set let.

Dubová kůra obsahuje 8 – 20 % tříslovin, flavonoidy, fytoncidní sloučeniny a hořčinu. Dub zimní (Quercus petraea) se obsahovými látkami podobá Dubu letnímu.

Latinské rodové jméno dubu „quercus“ se někdy odvozuje z keltského „quer“, což znamená krásný a z „cuez“, což znamená strom. Druhové jméno „robur“ znamená síla.

Lidé si duby odjakživa vysoce cenily jako symbol síly a krásy lesa. Dubové žaludy i listy se často vyskytovaly ve znaku lesníků a myslivců. Starověké národy zasvěcovaly dub svému nejvyššímu Bohu. Podle šumění starého dubu se ve starověkém Řecku také věštilo. Také se věřilo, že dubové dřevo slouží jako universální léčivo.

Dnes se dubová kůra používá zejména zevně, vnitřně jen velmi zřídka. Dubová kůra má účinky svíravé a protizánětlivé.

Vnější použití Dubu letního

Zevně se používá ve formě odvaru. Může sloužit jako kloktadlo při zánětech sliznice dutiny ústní a hrtanu a také jako přísada do ústních vod se svíravým a protizánětlivým účinkem. Důležité využití dubové kůry je příprava koupelí při léčbě hemoroidů, také ke koupelím při omrzlinách, popáleninách či při pocení nohou. Svým svíravým účinkem také staví mírné krvácení. Není vhodné však odvar z dubové kůry aplikovat na rozsáhlé popáleniny a velké rány.

Příprava odvaru pro vnější použití: 30 – 40 gramů usušené dubové kůry se zalije 1 litrem vody, přivede se k varu a vaří se 30 minut. Poté se scedí přes gázu. Odvar se používá vlažný. Připravuje se vždy čerstvý.

Je třeba si dát pozor na to, že koncentrovaný odvar zatepla i zastudena barví nádoby, ve kterých se připravuje.

Vnitřní použití Dubu letního

Vnitřně se dubová kůra užívá velmi zřídka a to pouze ve směsi s jinými bylinami. U citlivých jedinců může vyvolat alergickou reakci. Používá se při průjmech a žaludečních a střevních katarech.

Sběr a skladování Dubu letního

Duby rostou ojediněle, nebo ve společenstvích zvaných doubravy, vyskytují se v listnatých a smíšených lesích. Dubová kůra se sbírá z kmenů a větví do síly 5 cm a bez dřevních zbytků. Sbírá se kůra (Quercus cortex) hladká a lesklá a nelépe na jaře. Kůra stará a rozpraskaná je podstatně méně účinná.

Kůra se suší na slunci v tenkých načechraných vrstvách. Také je možné použít umělé teplo do teploty 45°C.

Správně usušená dubová kůra se sama kroutí do ruliček, snadno se láme, vrchní stranu má šedohnědou a uvnitř je červenohnědá. Lom je hrubě vláknitý, chuť svíravá a hořká a zápach typický tříslovinný.

Usušená dubová kůra se balí do papírových nebo jutových obalů, uchovává se na suchém místě.

www.vitalion.cz