Čekanka je trvalka, má sytě nebesky modré květy a kvete od léta až do pozdního podzimu.
Sbíraná část: Kořen, někdy i květy a listy
Výskyt: Čekanka roste téměř u každé cesty. Je hojná na lukách, mezích, od nížiny do podhůří.
Doba sklizně: Kořen se sbírá na podzim v září až říjenu po dešti, stojí-li Měsíc v Býku, Panně, Kozorohu ve večerních hodinách, nebo brzo ráno. Suší se do teploty 45oC.
Účinné látky: Čekanka obsahuje hlavně hořčinu intybin, inulin, slizy, třísloviny, minerální látky atd. Nejsilnější tyto látky jsou v kořenu. Ten se však špatně vykopává, mohou se použít i mladé výhonky lístků nebo květní hlavičky.
Lidové použití: Čekanka výrazně podporuje látkovou výměnu, používá se při jaterních onemocněních, žloutence, při žlučníkových kaméncích, zánětu močových cest, ledvinových kaméncích a zácpě.
Odstraňuje zahlenění žaludku a čistí slezinu. Při bolestivých zánětech v těle nebo při bolesti žaludku přikládáme obklady z čekanky – nať zabalenou do šátku na postižené místo. Po první světové válce se pražila z čekankových kořenů – náhražka kávy – cikorka, která se užívá dodnes. Je vhodná pro lidi s citlivým žaludkem nebo s žaludečními vředy. Vně se používá šťáva z kořene, která se vtírá do pokožky hlavy na podporu růstu vlasů a proti lupům.
Recept: 10g čekankového sušeného kořene dáte do 2,5dcl studené vody. Zahřejete a scedíte. Pijete před každým jídlem po dobu 3 týdnů. Odvar podporuje žaludeční činnost, žlučník, je výborný proti zápachu z úst, nebo na tvorbu mateřského mléka.