Starosti českých novinářů

Jan Kopal

Je vidět, že čeští novináři zažívají pohodové a klidné roky. Jejich největším nepřítelem je Miloš Zeman, zástupně Hrad a český premiér. Pokud se nevěnují cíleným podpásovým útokům proti nim (fake news v praxi), tak se věnují osudům jelena Standy, životu v sociálních bublinách (jejich umělý konstrukt), zda čeští učitelé nastoupí k pokladnám v Lidlu a zda se Česká republika přejmenuje na Esterreich. Tedy úhrnem rozumování o ničem, případně o nesmrtelnosti chrousta.

Nepřekvapí, že profily českých novinářů se navzájem podobají jako vejce vejci. Nedostudovaní nedoukové, patolízalové, ubožáci, feťáci a nájemní lháři. Skuteční a erudovaní žurnalisté se dají spočítat na prstech jedné ruky. Vražda investigativního slovenského novináře nepochybně je činem jistě odsouzeníhodným, ale kvůli tomu se přeci nevystaví generální pardon a bianko šek všem pisálkům, kteří po léta ohazují hnojem a sprostými pomluvami.

Odpouštět je lidské, ale musí být dobrá vůle a snaha o nápravu věcí. Přehodnocovat svoje názory a soudy podle aktuálních nálad je nejen nekoncepční, ale necharakterní a nebezpečné počínání. Novinářské hyeny a lháři si to nezaslouží. Nedivme se proto prosím Miloši Zemanovi a dalším postiženým, kteří s nimi mají jen ty nejhorší zkušenosti. Na druhou stranu nehynoucí čest všem výjimkám!

Mgr. Bc. Jan Kopal