Socialisté znásilňují nezávislost Ústavního soudu

Církevní restituce jsou dalším tématem, s kterým se socialisté obracejí na Ústavní soud ve snaze zabránit vrácení ukradeného majetku.

Celých 22 let trvalo, než došlo k dohodě státu a církví o vracení majetku, který byl církvím ukraden komunisty. Když konečně došlo k dohodě, která může znamenat nápravu komunistického zločinu a odblokování pozemků pro rozvoj obcí, spěchají "soft komunisté" k Ústavnímu soudu a chtějí, aby se restituce zastavila.

De facto tak chtějí socialisté posvětit komunistickou krádež. Co jim vadí ze všeho nejvíc? Žádné ušlechtilé cíle v tom nehledejte, žádné "rovné zacházení s restituenty", žádná snaha o zabránění "megatunelu", jak jsou církevní restituce nazývány. Socialistům se zkrátka nelíbí, že by měl stát církvím majetek vůbec vracet.

Ústavní soud přitom už v roce 2005 vydal stanovisko, ve kterém se nařizuje vydat restituční zákon i pro církve. V drtivé většině případů jde o majetek zchátralý, přičemž na opravu se státu nedostává financí. Pozemky jsou blokovány a není možné je využít pro rozvoj obcí. Na církevní restituce čekají mnozí starostové jako na smilování.

Socialistům vadí výše odškodnění a fakt, že bude vydán jak majetek, tak finance, zatímco restituenti na začátku devadesátých let dostali buď majetek nebo peníze. Rozdíl je ale v objemu vraceného majetku. Nelze vrátit církvím všechen nemovitý majetek a rovněž tak by bylo neúnosné vyplatit jen finanční odškodnění.

Jsem zastánce toho, že majetek, který byl ukraden, má být vrácen. Jen prosím, nepouštějme se do bělohorské historie. Jako hranice bylo stanoveno datum komunistického převratu a za tuto hranici bychom se neměli a vlastně ani nesměli pouštět.

Chápu a ctím právo politické strany obrátit se na Ústavní soud, pokud má tato strana podezření na protiústavní konání. Na druhou stranu by se neměla tatomožnost nadužívat jako klacek na ideové odpůrce. Církevní restituce těžko budou protiústavní, když je ve své podstatě Ústavní soud nařídil.

Na této záležitosti je ale zarážející zcela jiná věc. Fakt, že socialisté Ústavní soud zneužívají k politickému boji je neoddiskutovatelný. O to víc by měli být slyšet představitelé Ústavního soudu, že se nechtějí stát soudní instancí jedné strany.

Jeroným Tejc, předseda socialistických poslanců nedávno veřejně v televizi prohlásil: "Očekávám, že soudci, kteří budou navrženi levicovým prezidentem a schváleni levicovým Senátem, budou přístupnější argumentům."

A zde by se měl rozeznít varovný zvonek. Nikde jsem nečetl, že by předseda Ústavního soudu proti takovému výroku protestoval, neslyšel jsem žádnou kritiku zmíněné věty od politiků a nečetl jsem, že by novináři, kteří se rádi označují za hlídací psy demokracie namítli byť jedinou čárku.

Tohle je přímý útok na nezávislost Ústavního soudu, který má rozhodovat pouze o tom, zda něco je či není v souladu s Ústavou. Jak je vůbec možné, že socialisté, kteří vystupují jako demokratická strana, mohou vůbec něco takového vypustit veřejně do éteru?

Jeroným Tejc zcela jednoznačně vyjádřil své očekávání, že Ústavní soud bude rozhodovat stranicky ve prospěch socialistů. Pokud by stejnou větu pronesl například americký nebo britský zákonodárce, nejpozději druhý den by byl donucen rezignovat.

U nás je, jak se zdá, možné vše. Předseda poslaneckého klubu klidně vykřikuje, že Ústavní soud bude skákat podle přání socialistů a nic se neděje. Tohle je něco naprosto nemyslitelného a nemá to nic společného s právem podat stížnost k Ústavnímu soudu. Já naopak očekávám, že Ústavní soud rozhodne tak, jak už v roce 2005 rozhodl usnesením.

Je smutné, že snaha zpolitizovat rozhodování Ústavního soudu a snaha učinit z Ústavního soudu mocenské centrum jedné politické strany zůstává bez povšimnutí. Proč mlčíte, pane Rychetský? Kde jste, média? Kde jsou slavní ochránci práv a svobod? Proč mlčí proti snaze znásilnit nezávislost justice?

Rudolf Polanecký

blog idnes.cz