Před devadesáti lety vznikla zločinecká KSČ. S následky se trápíme dodnes

ustavující sjezd KSČ v roce 1921
ustavující sjezd KSČ v roce 1921
Neděle, 15. 5. 2011, 20:36 - Je tomu již devadesát let, co proběhl ustavující sjezd Komunistické strany Československa. Konal se ve dnech 14. až 16. května 1921 ve velkém sále Národního domu na Vinohradech. K základním programovým východiskům patřil třídní boj vedený dle sovětského vzoru, zahrnující i fyzickou likvidaci třídních a ideologických nepřátel.

Za trvání první republiky komunisté organizovali hlavně stávky, z nichž mnohé skončily krvavými střety s policií.

Po druhé světové válce se, de facto již po osvobození po roce 1945, zmocnili komunisté moci. K ní se dostali oficiálně v únoru 1948 a mohli nerušeně naplno započít se svým krvavým dílem.

Převzetí moci jim legitimizoval svou zbabělostí tehdejší prezident Edvard Beneš, který bezproblémově přijal demisi ministrů demokratických stran, kteří takto protestovali proti eskalaci napětí, které komunisti záměrně vyvolali.

Téměř padesát let KSČ plundrovala tuto zemi jak hospodářsky, tak lidsky. V politických procesech bylo popraveno 241 lidí, tisíce jich byly umláceny v kriminálech a komunistických koncentrácích. Desetitisíce, mnohdy těch nejschopnějších, raději odešly do emigrace.

V roce 1993 byla označena za zločineckou organizaci. Její pokračovatelkou je Komunistická strana Čech a Moravy, která je se svou předchůdkyní propojena jak ideově, tak také personálně.

Díky takzvané právní kontinuitě, jež byla přijata po roce 1989 a kterou uvedli v život lidé jako Václav Havel, Pavel Rychecký, Petr Pithart a další členové z takzvaného disentu a Charty 77, nebylo možné nejaktivnější komunisty a jejich pohunky řádně potrestat.

Někteří z nich totiž byli bývalými členy KSČ, do které navíc vstoupili v letech padesátých a šedesátých, což byla léta toho největšího rudého temna a teroru.

Rok 89 v mnohých případech proto spíše vypadal tak, že vyčerpaní staří komunisté předali moc méně vysíleným soudruhům.

Zářným příkladem této reinkarnace je i nynější hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.

Zde je jeho zkrácený životopis, jak ho uvádějí oficiální zdroje. Palas pochází z učitelské rodiny. Jeho otec byl komunistickým poslancem. S problémy absolvoval Střední zemědělskou technickou školu a poté odešel do Bulharska, kde již působil jeho bratr, a vystudoval Vysokou školu vinařskou v Plovdivu. V roce 1981 vstoupil do KSČ a vystudoval také Večerní universitu marxismu-leninismu (VUML). Pracoval v zemědělství jako agronom a posléze jako náměstek Státního statku ve Městě Albrechticích. V roce 1992 se stal poslancem parlamentu za KSČM a v roce 1995 vstoupil do ČSSD, kde působí dodnes. K tomuto členovi a vrcholovému funkcionáři sociálním demokratům upřímně gratuluji.

Jestliže tedy byla KSČ prohlášena za zločinnou, nemělo by být myslitelné, aby její nomenklaturní kádry mohly někdy zastávat tak vysoké pozice, jako je post hejtmana. Jinak řečeno, je to asi tak, jako kdyby se v poválečném Německu stal vysokým politikem, a post hejtmana jím nepochybně je, velmi aktivní a dobře postavený člen NSDAP. To se samozřejmě týká také dalších politiků jak na komunální, tak na krajské i celostátní úrovni.

Je proto dobré, že je v platnosti lustrační zákon, který alespoň v něčem znemožňuje bývalým soudruhům a jejich poskokům vykonávat některá povolání, mezi něž bohužel profesionální politika a politika obecně, nepatří.

Není to žádná msta, ta je právě typickým rysem komunistů, ale opatření, aby se v žádném případě nemohly ani v náznacích opakovat historicky známé události a excesy.

Vedle každého zločinu totiž vždy musí ležet trest.

Petr Sedláček

 

« zpět do rubriky


Přidat komentář