Edvard Beneš se nejprve zasloužil o stát, ale nakonec se stal zločincem. Osobně jím pohrdám...

Středa, 6. 2. 2013, 15:27 -

Jsem rád, že před pár dny odvysílala ČT v rámci Historie.cs díl pojednávající o předsedovi Agrární strany Rudolfu Beranovi. Už dlouho jsem se chystal napsat o vině, kterou za jeho smrt i následných 40. let komunismu nese „tatíček“ Edvard Beneš, jehož všichni tak milujeme kvůli Benešovým dekretům.

Nepoučeným čtenářům ale nejdříve připomenu, že Agrární strana byla před 2. sv. válkou nejsilnější stranou u nás. I když by to možná člověk z názvu nevyčetl, byla to pravicová strana,a to přesto, že ji v oněch časech volili hlavně lidé z venkova. Pravidelně získavala milión voličských hlasů. Bez ní se mezi lety 1918 a 1939 neobešlo skoro nic.

V roce 1938 byl její tehdejší šéf Rudolf Beran i předsedou vlády Protektorátu Čech a Moravy. Jeho strana financovala odboj, on sám byl vyšetřován gestapem, později vězněn. I podle autora jeho biografie historika Jaroslava Rokosky si v těch těžkých dobách počínal statečně. Nikoho neprozradil, nikoho kvůli němu Němci neposlali na smrt.

Hádejte, jak se mu za jeho postoje odvděčil umírněný socialista a věrný Stalinův sluha Edvard Beneš? Beran se sotva dostal z nacistického kriminálu na svobodu a už byl jako kolaborant zatčen a odsouzen ke 20-ti letům vězení. Zemřel v roce 1954 v Leopoldově, když mu bylo necelých 67 let. Prakticky tedy strávil po kriminálech posledních 13 let svého života.

Co tehdy udělal Beneš, aby Berana od nespravedlivého politického procesu uchránil? Kde tehdy zapomněl ony masarykovské tradice plné humanity a lidskosti, na které se celý svůj život odvolával? Jako prezident mohl mnohé. Ale Berana vnímal jako svého velkého politického protivníka (možná nemohl Agrární straně zapomenout, že jej původně nechtěla podpořit při jeho prezidentské kandidatuře), a tak mu bylo po chuti, když se jej mohl takto lacino zbavit. Sám ten proces snad neinicioval, ale na zničeném životu Berana má svůj velký podíl. Jednoduše proto, že mlčel.

Ale nezůstalo jen u zničeného života jedince. Šílený socialista Beneš zašel ještě dál. Nechal se velmi ochotně zpracovat komunisty a přikročil k zákazu celé Agrární strany! Proč, že to udělal? To je přece jednoduché, Beran byl kolaborant a Agrární strana byla kolaborantská strana.

Tím podepsal ortel nad celým Československem. Voliče Agrární strany si rozebrali socialisté a komunisté. Poslední překážka k získání moci byla odstraněna.

Za 40. let tupého a krutého komunismu nenesou vinu jen Gottwald a jeho parta hrdlořezů. Vinen je i údajný symbol československé demokracie, kterou nám ve své době celý svět záviděl. Tím člověkem je Edvard Beneš.

Pokud se opravdu chceme vyrovnat s minulosti, měli bychom Beneše nazvat pravým jménem – morálním zločincem, který dokončil zkázu mladé československé demokracie.  

PS. To, že bývalí voliči Agrární strany, tedy důvěřiví venkované, hloupě naletěli komunistům, z Beneše vinu nesmývá...

Autor: Jiří Kohoutek 

euportal

 

« zpět do rubriky