V Zoo Ostrava se začaly líhnout první želvy ostruhaté

Zoo Ostrava - želva ostruhatá

Pondělí, 18. 9. 2017, 12:27 - OSTRAVA - Koncem srpna se v zázemí ostravské zoologické zahrady začala líhnout první mláďata želvy ostruhaté, třetí největší suchozemské želvy světa. Do dnešního dne jsou na světě dvě mláďata, líhnout by se měla ještě další.

Zoo Ostrava chová želvy ostruhaté (Centrochelys sulcata) od roku 2002. Trvalo tedy 15 let, než se chovatelé dočkali prvních mláďat. S ohledem na pověstnou délku života želv je chov těchto zvířat běh na dlouhou trať – těmto želvám trvá i více než 10 let, než zcela pohlavně dospějí. Také pohlaví lze u želv ostruhatých rozeznat teprve po několika letech. Pak mohou být chovatelé překvapeni, že mají z deseti jedinců deset samců. Přesně to se stalo chovatelům v mnoha zoo v Evropě. „Problém je totiž na světě ještě před tím, než mláďata protrhnou vaječnou skořápku a spatří světlo světa. U mnoha druhů plazů je pohlaví vázáno na inkubační teplotu, želvy ostruhaté nevyjímaje. Při vyšších teplotách se líhnou samice, při nižších samci. Najít ideální teplotu, při které se budou líhnout obě pohlaví, je věcí experimentálních zkušeností, což ale v kombinaci s dlouhověkostí želv znamená, že o správnosti výsledku bude chovatel vyrozuměn až po několika letech,“ vysvětluje Jiří Novák, vedoucí zoologického oddělení.

V roce 2016 bylo v Zoo Ostrava otevřeno nové chovatelsko-expoziční zařízení pro tento druh u pavilonu afrických zvířat. „Naším cílem je tyto želvy nejen chovat a prezentovat návštěvníkům, ale samozřejmě i odchovávat mláďata. Podařilo se nám získat zcela novou skupinu sestávající ze dvou samců a dvou samic,“ dodává Jiří Novák. Důkazem, že nové podmínky želvám vyhovují, je 20 snesených vajec. Přibližně rok od otevření nového zařízení tak jsou na světě i první mláďata.

Vejce nakladla jedna ze samic, z 20 bylo 15 oplozených. Díky zkušenostem kolegů v jiných zoo a díky informacím z odborné literatury jsme vejce v inkubátoru rozdělili do dvou teplotních režimů. Při teplotách 31 až 32 °C očekáváme kratší dobu inkubace a hlavně narození samic, menší počet vajec jsme dali do prostředí s teplotou nižší (29 °C), kde očekáváme líhnutí samců. A právě v prostoru s vyšší teplotou se po 90 dnech inkubace vylíhla první dvě mláďata – předpokládáme, že samice. Na potvrzení pohlaví si však budeme muset ještě pár let počkat… Mláďata zůstávají v chovatelském zázemí. Dobal na závěr Jiří Novák.

Želva ostruhatá (Centrochelys sulcata) je třetí největší suchozemskou želvou. Její původní domovinou jsou suché savany a polopouště na jižním okraji Sahary, od Senegalu na západě až po Súdán a Etiopii na východě. Vysokým teplotám a suchu je želva ostruhatá dobře přizpůsobená – vyhrabává si nory nebo u ní v některých místech převažuje noční aktivita. Na každé straně u ocasu má dva až tři silné výrůstky – jakési ostruhy. Odtud český název. Na předních nohou má rohovinné šupiny připomínající brnění, které jí pomáhají při hrabání. Hmotnost této želvy může dosahovat až 100 kilogramů a délka krunýře bývá až 80 cm (vzácně až 100 cm). Dnes je i tento druh vzácný a ohrožený vyhubením. Původní areál rozšíření je dnes už jen ostrůvkovitý.

Video: Enrico Gombala

redakce Ostrava Online 

« zpět do rubriky