V zoo Ostrava se začali líhnout plameňáci

Mládě plameňáka kubánského
Mládě plameňáka kubánského
Čtvrtek, 28. 6. 2018, 12:01 -

OSTRAVA - V ostravské zoologické zahradě mohou návštěvníci pozorovat první letošní mláďata plameňáků kubánských. K dnešnímu dni je na světě pět mláďat, dalších osm by se mělo ještě vylíhnout. Pokud by chovné páry odchovaly všech 13 mláďat, překonaly by rekord z loňského roku, kdy se podařilo odchovat 12 mláďat.

První mládě se vyklubalo 15. června a je celkově stým vylíhnutým mládětem v historii chovu tohoto nejintenzivněji zbarveného plameňáka v Zoo Ostrava (odchovat se podařilo bezmála 90 z nich). Postupně se v posledních dnech vylíhla další čtyři mláďata a zbývá ještě osm párů, které zatím svá vejce inkubují. Samice plameňáků snáší jedno bíle zbarvené vejce do homolovitého hnízda z bahna a písku. V inkubaci vejce i v následné péči o mládě se střídají oba rodiče.

Ostravská zoo chová tyto starobylé elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979. Aktuálně hejno čítá 55 jedinců (bez letos vylíhnutých mláďat) – 33 samců a 22 samic. Ve skupině jsou dokonce stále dva samci, kteří byli v roce 1979 do zoo jako dospělí přivezeni, to znamená, že mají více než 40 let! Plameňáci jsou dlouhověcí ptáci a mohou se dožívat přes 50 let, někdy se uvádí i 70-80.

Hnízdící plameňáky mohou návštěvníci pozorovat ve výběhu u hlavního vstupu do zoo. Mláďata plameňáků jsou po vylíhnutí pokryta šedobílým prachovým peřím a na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Intenzivní oranžovorůžové zbarvení získají až v průběhu druhého roku života. Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří. První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří drobní korýši, řasy a plankton.

Plameňáci kubánští (Phoenicopterus ruber) obývají mělká jezera a laguny souostroví Velkých Antil (Kuba, Bahamy, Hispaniola), poloostrova Yucatan a severu Jižní Ameriky. Prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jejich přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku průmyslové těžby soli.

Redakce Ostrava Online

 

« zpět do rubriky