Práce rukama má dnes cenu zlata

Zdroj: 123rf.com
Zdroj: 123rf.com
Úterý, 3. 5. 2016, 9:47 - OSTRAVA - Zkušení svářeči, klempíři, soustružníci, instalatéři nebo specializovaní lakýrníci hravě dosáhnou na plat srovnatelný s odměnou manažera. Podle průzkumu společnosti Wincott People, která se specializuje na dělnické pozice v automobilovém a strojírenském průmyslu, si ti nejlepší v oboru vydělají i více než 40 000 Kč měsíčně a mají jisté uplatnění po celý život.

Navíc, na rozdíl od liniových manažerů, dosáhnou dělníci na téměř dvojnásobek průměrné mzdy, nyní 27 006 korun za podstatně kratší čas – v průměru 3 až 4 roky po vyučení, s významně nižší finanční investicí do vzdělávání - náklady vysokoškoláka na jeden rok studia přesahují 10 000 Kč měsíčně. Paradoxně mladé Čechy a Moravany dělnické profese příliš netáhnou a i velká část učňů sní o tom, že manuální práci vymění za kancelář. Některé žádané specializace dokonce mizí z nabídky učebních oborů. Nerovnováha mezi představami učňů, učňovským vzděláváním a potřebami firem může vést podle analýzy Wincott People k vážnému nedostatku kvalitních řemeslníků – i k dalšímu růstu jejich výdělků.

Zatímco například svářeč začíná vydělávat po tříletém studiu učebního oboru, odborníci například v technických profesích se připravují na své povolání čtyřletým středoškolským a následným až pětiletým vysokoškolským studiem. Nejdelší investicí do vzdělání si vyžaduje lékařské povolání: po deseti letech středoškolského a vysokoškolského studia následuje dvouletá příprava na atestaci společnou pro všechny obory, další tři roky jsou potřeba pro získání atestace s oborovou specializací, bez níž nemohou lékaři začít samostatně léčit. Vydělávat a budovat svoji kariéru začnou téměř ve třiceti, navíc vzdělávat se musejí kontinuálně po celý život. Naopak šikovný řemeslník po ukončení základního odborného vzdělávání automaticky začíná získávat praktické zkušenosti a specializované kurzy resp. certifikáty mu obvykle hradí zaměstnavatel.

„Největší zájem máme o zkušené řemeslníky, dáváme ale šanci i mladým bez praxe. Intenzivně spolupracujeme s učilišti, kde pořádáme informační setkání. Jen za první čtyři měsíce letošního roku jsme už uskutečnili 13 prezentací, kterých se zúčastnilo 400 studentů, 250 z nich se u nás zaregistrovalo jako zájemce o místo v nejžádanějších oborech: obráběč, zámečník, truhlář, klempíř, elektromechanik, elektrikář, malíř, zedník, sádrokartonář a instalatér,“ říká Adrian Suchánek, personální ředitel agentury Wincott People. Agentura s desetiletou historií přiděluje dělníky asi do stovky firem působících hlavně v automobilovém a strojírenském průmyslu v Čechách, na Slovensku a v Německu. I v letošním roce otevírá stovky nových pozic.

 „Během posledních let se toho v učňovském školství hodně změnilo. Dílny jsou vybaveny moderní technologií, totéž platí o pomůckách.  Studenti mají možnost získat během studia praxi, a následně nastoupit k tomu, kdo praxi poskytl. Firmy, aby zvýšily zájem potenciálních zaměstnanců, dokonce poskytují studentům stipendia pro studium nejžádanějších stavebních a strojírenských oborů. Velká část učňů ale nemá řádnou představu o tom, jaká je poptávka a výdělky v řemeslnických profesích nebo mají nereálná očekávání. Hodně učňů by třeba chtělo vycestovat za prací do zahraničí, ale většina neumí jazyk. Paradoxně tak mladí s ‘univerzálním vzděláním‘ končí na úřadech práce. Bez zaměstnání nejdéle zůstávají absolventi ekonomiky a administrativy, gymnazisté bez odborného zaměření, mladí s výučním listem v oboru gastronomie a hotelnictví či zemědělství a lesnictví,“ dělí se o své zkušenosti Adrian Suchánek.

K oborům, které v posledních letech netáhnou, patří slévač, kovář, sklenář, tesař, lakýrník, obuvník. Nepříznivý demografický vývoj spolu s nezájmem studentů tak hrozí „nevyhnutelným“ stavem, kdy za pár let bude v Česku absolutní nedostatek zkušených řemeslníků. „Například obráběč je jedna
z nevyhledávanějších pozic ze strany zaměstnavatelů, zájem mladých o tento obor ale dlouhodobě klesá. Negativní trend se nedaří zvrátit ani stipendii od firem nebo přímo od státu. Výrobní podniky se přitom doslova perou o studenty a snaží se je nalákat na praxi, v průběhu které si automaticky vytipují ty nejlepší a těm talentovaným okamžitě nabízejí pracovní smlouvu,“ doplňuje Adrian Suchánek.

Mnoho podniků požaduje při náboru lidí různé specializované oborové certifikáty, například průkaz řidiče vysokozdvižného vozíku, svářečský, jeřábnický či vazačský průkaz. Jejich získání je pro studenty finančně náročnější – platí si je samostatně. „V tomto jim může pomoci naše pracovní agentura. Potřebné kurzy pro ně nejen zařídíme, ale i uhradíme. Navíc si profesionální agentura, oproti vžitým fámám, nikdy nestrhává provizi za zprostředkování práce z pracovníkovy mzdy. Své pracovníky zaměstnává, a stejně jako tomu je u každého pracovního poměru, platí jim mzdu a odvádí za zaměstnance dávky sociálního i zdravotního pojištění. Jde o plnohodnotnou formu zaměstnání, která se započítává do důchodu; pracovník má také nárok na nemocenskou i dovolenou,“ uzavírá Adrian Suchánek.

redakce Ostrava Online

« zpět do rubriky