Kalendárium historických událostí města Ostravy

sídliště Stalingrad v Ostravě - Zábřehu
sídliště Stalingrad v Ostravě - Zábřehu
Sobota, 19. 8. 2017, 3:28 - OSTRAVA - Dne 23. 8. 1895 byla v Ostravě-Muglinově zřízena česká škola, stalo se tak rozhodnutím představenstva obce. Náklady byly pokryty prodejem obecních pozemků - 960 zlatých, prodejem obecního domku - 1200 zlatých a z darů - například obec Polská Ostrava věnovala 1000 zlatých. Stavba byla zadána stavebnímu mistru J. Holaňovi ze Studénky a tesařskému mistru L. Valdrovi. Zajímavostí je, že se nekonala žádná slavnost při položení základů, aby se vybudování školy nezdržovalo.

Kolaudace budovy se konala již 5. září 1896 a dne 13. září byla posvěcena kanovníkem a farářem z Polské Ostravy P. Janem Bittou. Stavba stála 11 035,46 zl., školní zařízení bylo pořízeno za 106,36 zl. Pravidelné vyučování bylo zahájeno dne 21. září 1896. Škola byla nejdříve jednotřídní, vzrůstem počtu žáků se však rychle rozšiřovala.

Dne 26. 8. 1947 byla zahájena slavnostním výkopem výstavba sídliště Stalingrad v Ostravě-Zábřehu. Uskutečnění tohoto projektu předcházelo založení  roku 1946 Spolku pro výstavbu vzorného sídliště v Ostravě, jehož posláním bylo vybudování zahradního města na 80 hektarech jižního katastru Zábřehu u Bělského lesa. Návrh projektu sídliště vypracovali architekti Jiří Štursa, Otakar Slabý, Anna Friedová a Jaroslav Turek. Do roku 1953 bylo postaveno 3400 bytů. Do středu sídliště bylo umístěno náměstí (dnešní náměstí SNP), kulturní dům (dnes AKORD), pošta, poliklinika a obchodní dům. Zástavbu náměstí navrhl architekt Jiří Kroha. V roce 1962 bylo sídliště přejmenováno na Zábřeh-Sídliště.

Dne 27. 8. 1935 zemřel v Ostravě – Mariánských Horách PhMr. Lambert Půrek, lékárník a český národní pracovník. Narodil se 22. 3. 1863 v Kyjově (okr. Hodonín), kde navštěvoval gymnázium, později vystudoval ve Vídni farmacii. Od roku 1903 žil v Mariánských Horách. S manželkou Albertou (nar. 1878) měl tři děti (Karla nar. 1905, Lubomíru nar. 1907 a Alexandra nar. 1908). Byl zakládajícím členem a starostou Sokola, předsedou Národní jednoty, starostou Sboru dobrovolných hasičů, městským zastupitelem a radním. Jezdil se rekreovat do Kunčic pod Ondřejníkem, kde stál u založení okrašlovacího spolku. Byl rovněž významným funkcionářem Pohorské jednoty Radhošť. Pohřeb Lamberta Půrka se konal 29. 8. 1935.

redakce Ostrava Online

Lambert Půrk
Lambert Půrk
 

« zpět do rubriky