V letech 1951–1970 byl ředitelem Vítkovických železáren. V tomto období proběhla v železárnách rozsáhlá modernizace provozních zařízení, byl zahájen provoz na lince propan-butanových lahví, výroba věžových vodojemů, kulových nádrží, televizních vysílačů aj. V roce 1970 se stal vedoucím Výzkumného ústavu Vítkovických železáren Klementa Gottwalda v Ostravě. Současně přednášel na Vysoké škole báňské v Ostravě. Zemřel 6. 5. 1992 v Ostravě.
Ve čtvrtek 26. dubna uveřejnil Ostravský deník zprávu o projektu zřídit v Moravské Ostravě přestavbou a rozšířením Komenského sadů velký park. Jeho rozloha se měla z dosavadních 5 ha zvětšit na 26 ha a měl se rozprostírat podél levého břehu řeky Ostravice až do Přívozu k továrně Lux v Muglinovské ulici. Celkové náklady na zřízení nového sadu se odhadovaly na 6,5 milionu Kč. Místa vyhlédnutá pro rozšíření dříve sloužila jako štěrkové lomy a tak bylo nutné počítat s navezením 50 tisíc m³ zeminy. Projekt počítal se zřízením dvou růžových zahrad, palmového skleníku, tří dětských hřišť, pavilonu, teras, jízdárny aj.
Na valné hromadě nově založené Tělocvičné jednoty Sokol v Moravské Ostravě byl 30. dubna 1891 zvolen jejím prvním starostou právník dr. Edmund Palkovský. Prvním náčelníkem se stal Josef Slunéčko. Myšlenky k založení Sokola v Ostravě se rodily ve společnosti, scházející se v domě pana Vrány ve vinárně na Těšínské ulici. Jeden ze zakladatelů ostravského Sokola, Leopold Havlíček, dojížděl s dalšími přáteli na cvičení do Paskova. Po příchodu dr. Edmunda Palkovského, člena Sokola v Přerově, do Moravské Ostravy se snahy zintenzivnily. I přes počáteční obtíže, spojené s absencí vhodného prostoru ke cvičení (sokolovna byla otevřena až v létě 1905), podnítil vznik první ostravské sokolské jednoty zakládání dalších sokolských jednot v obcích, které jsou dnes součástí města Ostravy.
redakce Ostrava Online