Kalendárium historických událostí města Ostravy

Kavárna Orient, nároží Nádražní a Janáčkovy ulice (kolem roku 1930).
Kavárna Orient, nároží Nádražní a Janáčkovy ulice (kolem roku 1930).
Sobota, 30. 7. 2016, 9:03 - OSTRAVA - 1. srpen 1560 Dne 1. srpna 1560 potvrdil ostravský purkmistr a městská rada krejčovskému cechu obnovené cechovní artikule. Nahradily starší cechovní řád, jímž se cech řídil již před rokem 1538 a který při požáru shořel. Cechovní artikule upravovaly práva a povinnosti členů cechu. Učedníkem se mohl stát jen ten, kdo byl zachovalý a poctivě zplozen z manželského lože. Mladé mistry přijímali do cechu po složení částky čtyř stříbrných (tzv. bílé peníze), čtyř grošů českých a 24 grošů slezských, k tomu museli ostatním mistrům dát achtl piva (asi šest litrů). Do čtvrt roku po přijetí do cechu se mladý mistr musel oženit, a pokud ne, musil mistrům složit další achtl piva. Dále se zde píše, že „i v druhém štvrti létě, jestliže by toho zanedbal a se neoženil, mistrům propadne bečku piva a řemeslu pokoj dáti má potud, pokud se neožení“.

Dne 1. srpna 1912 otevřel majitel hudebního ústavu v Moravské Ostravě František Hanousek v třípatrové novostavbě v Nádražní ulici navržené stavitelem Františkem Srnou kavárnu Orient. Nabízela návštěvníkům ranní kávu za 24 haléřů, k dispozici měli tři kulečníky a hernu.  V roce 1927 nechali manželé Hanouskovi přistavět na vedlejší parcele v ulici Janáčkově třípatrový dům podle projektu architekta Otakara Béma, kam se přesunula herna a kulečníky. Ve zbývající části zřídili výčep, klubovní místnost a obchodní místnost.  V roce 1932 pracovalo v podniku sedm číšníků, jedna výčepní a jedna pokladní a disponoval 500 místy. Scházeli se zde příslušníci středních vrstev a inteligence, oblíbená byla kavárna u členů Sportovního klubu v Moravské Ostravě.

Dne 7. srpna 1974 zemřel v Ostravě univerzitní profesor, báňský technik a montanista František Čechura (* 7. 5. 1887 ve Škvrňanech na Plzeňsku). Působil jako vysokoškolský profesor na Vysoké škole báňské v Příbrami a po jejím přenesení do Ostravy v roce 1945 jako její rektor. Zasloužil se o založení samostatného studijního oboru důlní měřičství a v tomto oboru také hojně publikoval. Již za působení v Příbrami založil rozsáhlou historickou sbírku důlně měřičských, geodetických a geofyzikálních přístrojů, která je považována za největší svého druhu na světě. V roce 1953 se stal jako první vědec specializace hornických věd akademikem Československé akademie věd.

redakce Ostrava Online

« zpět do rubriky