Téma: Nechtěná studie sluneční morálky

Tento rozhovor opravdu proběhl až na jména tak, jak je napsán. Raději bych si jej ale vymyslel.

Telefonovali si dvě staré kamarádky, spolužačky z výšky, Iva a Jana. Jana se chlubila novým domkem, který je prý hned za městem a přitom skoro na samotě v přírodě. Jen prý je tam už dvakrát vykradli, prý cikáni. Iva se jí smála, že si konečně bude muset pořídit ten zbroják, když na navíc dvě pubertální dcery. A migranty se to prý bude hodit také.

V tu chvíli Jana spustila, jací jsou to chudáci a jak jim musíme pomoct. Žádné argumenty nepomáhaly, islamizace, atentáty, teror, vraždy, šaría… Iva v šoku zjistila, že Jana totálně propadla sluníčkové ideologii. „Tak to já jsem připravena, mám už zbroják a revolver ale zatím to nenosím. Jen na cikány má v autě pantok a pepřák, už se hodil. A koupíme si domů ještě brokovnici. Mě neobohatí a s těmi kolaboranty si to pak také vyřídím!“, prohlásila emotivně a trochu velkohubě Iva.

„Tak to budeme na opačných stranách barikády. Ty bys mě zastřelila?“ vyhrkla Jana. „Blázníš, jsem snad magor?“ Na lince na chvíli zavládlo  rozpačité ticho. „A ty mě?“, pípla opatrně Iva. „No, já nevím, víš, ty můžeš zabít spoustu lidí…“.

Další průběh si Iva nematuje, šok byl příliš velký. Poučení z příběhu je prosté. Jako u jiných indoktrikací, i sluníčkáři jsou připraveni zabíjet, když ohrozíte jejich ideologii. Vůbec je nezajímá, že tak činíte v sebeobraně či obraně svých blízkých.

zdroj: nautilus2