GDPR je tu. Zdaleka ale neochrání všechny údaje, například ty o DNA

GDPR
GDPR
Pátek, 25. 5. 2018, 10:28 -

Dnes začíná platit ochrana osobních údajů podle evropského nařízení známého pod zkratkou GDPR (z anglického General Data Protection Regulation). Dotkne se tisícovek firem a institucí a promítne se rovněž do soudní praxe. „Pod osobní údaje podléhající ochraně spadá zjednodušeně řečeno všechno, co vede k přímému určení konkrétní osoby. Může to být rodné číslo, ale i fotografie, podle které bez problémů konkrétního člověka identifikujeme. Ochrana se týká i pravomocně odsouzených delikventů,“ vysvětluje Petra Gříbková, právnička a analytička právních informačních systémů.  

Vězeňská služba si kvůli tomu už v minulosti vysloužila pokutu za únik fotografií osob zadržených ve vazební věznici do deníku Blesk. S účinnosti GDPR můžeme rozhodně čekat nové spory podobného typu,“ říká právnička Petra Gříbková za analytiky práva ze společnosti Atlas Consulting.

Další, ještě speciálnější kategorií dat, ke které se dostávají policisté, soudy, advokáti, jsou citlivé osobní údaje. Jde například o údaje o rasovém původu, politických názorech, náboženském vyznání, členství v odborech, o zdravotním stavu nebo sexuální orientaci. Kategorie citlivých údajů GDPR zahrnuje také genetické a biometrické údaje. To vše mají i orgány činné v trestním řízení chránit.

Na druhou stranu, kdo porušuje zákony, musí počítat s tím, že se zásadní data o něm budou dlouhodobě uchovávat. A to i informace o jeho DNA. Ministerstvo vnitra, které provozuje databázi vzorků DNA, získalo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že může údaje uchovávat i k možnému budoucímu usvědčení pachatelů závažných trestných činů. Tento postup je legální, protože pachatelé úmyslných trestných činů, u kterých dochází k odběru, požívají nižšího stupně ochrany a jsou povinni nést negativní následky svého protiprávního jednání.

„Podle stávající soudní praxe není osobním údajem pod ochranou veřejně vyhlášený pravomocný rozsudek a ani tiskové prohlášení, které z takového rozsudku vychází,“ poukazuje na složitost rozhodování mezi ochranou osobních údajů a právem na informace P. Gříbková. Také kontroloři z finančních úřadů si mohou dovolit vést údaje o trestním řízení plátce daně, pokud slouží pro doplnění dokazování v rámci daňového řízení, což je podle Nejvyššího správního soudu pouze nahodilé zpracováváním osobních údajů.  Toto by mělo platit i po dnešním zavedení GDPR.  

« zpět do rubriky


Přidat komentář