Bříza bradavičnatá

Bříza je vysoký, ozdobný, jednodomý strom. Větve má přímé, později převislé, jsou červenohnědé. Větve jsou pokryty bradavičnatými, pryskyřičnými žlázkami. Kmen má borku, která je za mlada hladká a žlutavě až načervenale hnědá. Později se borka mění. Je šedohnědá až bílá, loupavá a v dolní části kmene popraskaná. Březové listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, tvaru kosočtverečného až trojhranně vejčitého, s okrajem dvojitě pilovitým a směrem ke špičce jsou zúžené. Za mlada jsou listy chlupaté a později lysé. Na svrchní straně jsou listy tmavozelené, na spodní straně jsou světlejší až šedozelené. Pro březové listy je charakteristická síťovitá žilnatina, jejíž žilky jsou světle hnědé až bílé. Mladé čepele vylučují za žlázek lepkavý sekret. Oboje květy, samičí i samčí, jsou uspořádány do válcovitých jehněd. Samičí jehnědy jsou 1 – 4 cm dlouhé, stopkaté, zelené, zpočátku vzpřímené, po opylení převislé. Samčí květenství jsou 3 – 7 cm dlouhá, přisedlá, převislá, žlutá až žlutohnědá a vyrůstají na konci loňských větévek. Bříza kvete od dubna do června. Plodem je nažka s křídlatými obrubami.

Hlavními účinnými látkami jsou saponiny a silice, jejichž množství kolísá podle stáří listů. Dalšími důležitými látkami jsou flavonoidy, pryskyřice a třísloviny. Vyskytuje se také vitamín C, karoteny, minerální látky a antibioticky působící fytoncidy.

Bříza patří mezi byliny používané již od starých dob. Je vhodná zejména k vnitřnímu, ale i k vnějšímu použití.

Vnější použití Břízy bradavičnaté

Březový odvar lze zevně použít ke koupelím a omývání kožních chorob, například na vyrážky. Dále se může použít k omývání vlasů a k ošetření pokožky hlavy. Do březových vod na vlasy se přidávají také siličné výtažky z březových pupenů. Z březové kůry a dřeva se destilací připravuje dehet, který se používá také k léčení určitých kožních chorob.

Vnitřní použití Břízy bradavičnaté

Hlavním účinkem březových listů je účinek močopudný. Močopudný efekt vyvolávají saponiny, flavonoidy a silice. Dalším důležitým účinkem je účinek desinfekční. Bříza se užívá ve formě nálevu. Sušené březové listy jsou součástí řady čajových směsí. Je výborná jako močopudný a desinfekční prostředek při zánětech močových cest způsobených bakteriemi. Dále ke zvýšení vylučování kyseliny močové a tím ke zpomalení tvorby ledvinových kamenů. Na tomto účinku se spolupodílí relativně vysoký obsahu vitamínu C. Březový čaj je také vhodný užívat při revmatismu, zánětech kloubů, dně a dalších poruch, kde je žádoucí zvýšení látkové výměny. V lidovém léčitelství se uplatňuje jako „čistič krve“ v jarních očistných kůrách.

Příprava nálevu pro vnitřní použití: 2 – 3 čajové lžičky sušených březových listů se zalijí 250 ml vařící vody. Nechá se vyluhovat 10 – 15 minut v uzavřené nádobě a poté se scedí. Čaj se pije vlažný, 2 krát denně. Připravuje se vždy čerstvý, bezprostředně před použitím.

Sběr a skladování Břízy bradavičnaté

Březové listy (Betulae folium) se sbírají časně zjara, nejlépe 2 měsíce po rozvinutí. Nejúčinnější jsou právě mladé lepkavé listy. Bříza je velmi rozšířená, najdeme ji od nížin až po vyšší polohy. Hojná je na okrajích lesů, na pasekách, skalách, stráních a dalších podobných místech. Nemá ráda stín, ve kterém brzy hyne.

Listy břízy se suší na stinném a vzdušném místě rozprostřené na lískách či papíru. Prosychají pozvolna, jelikož mají na svrchní straně voskovou vrstvičku, která zpomaluje vypařování. Proto je vhodné použít síta, která umožní prosychání i ze spodní strany a listy pak rychleji usychají.

Správně usušené březové listy si zanechávají svěží zelenou barvu a lehce se lámou. Nedosušené listy jsou tmavé, lepí se a později plesnivějí. V usušených listech nesmějí být přítomny větévky ani jehnědy. Pro skladování jsou vhodné papírové obaly, skladují se na suchém místě, chráněném před světlem a vlhkostí.

Zdroj: www.vitalion.cz