Za generálem Jaroslavem Klemešem

Měl  jsem velké štěstí, že jsem mohl osobně poznat našeho posledního parašutistu, vojáka tělem a duší, poctivého a věrného vlastence ze staré školy. Takoví lidé se už dnes nerodí. Proslul zejména jako příslušník československého zahraničního odboje za druhé světové války a jako příslušník paradesantního výsadku Platinum-Pewter. Byl nositelem řady medailí a vyznamenání: pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie, československé medaile za zásluhy, medaile za hrdinství, československé medaile za chrabrost před nepřítelem, československého válečného kříže 1939, československé medaile za zásluhy I. stupně, medaile za hrdinství, kříže obrany státu ministra obrany České republiky a řádu Bílého lva.

Generál Jaroslav Klemeš přišel na svět 30. ledna 1922 v Čadci do rodiny berního úředníka. Absolvoval obecnou a čtyři třídy měšťanské školy ve Skalici. Po smrti matky a bratra jej vychovával ovdovělý otec. Vyučil se obchodním příručím a krátce v tomto oboru také působil.

Obsazení Československa nacisty jej přirozeně nenechalo chladným. Nezaváhal a po dramatickém přechodu přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii doputoval zdárně až do Francie, kde byl 27. dubna zařazen do spojovací čety v československém zahraničním vojsku. Zde také absolvoval radiografický kurz.

Od 25. října 1941 do 7. dubna 1944 prodělal úspěšně sabotážní  a konspirační kurz. Je zařazen do skupiny Platinium (později spojené se skupinou Pewter).

Do vlasti se vrací 17. února 1945 v rámci vojenské operace Platinium - Pewter. Je vysazen v oblasti Nasavrk. Jeho odbojová činnost se odehrává nejen na Českomoravské vrchovině, ale v závěru války také v srdci Protektorátu - v okupované Praze, kde pomáhal udržovat radiotelegrafické spojení s Londýnem a československou vládou v Košicích.

Po válce byl za své zásluhy postupně povyšován na podporučíka a poručíka. V Milovicích od 10. ledna 1946 působil jako instruktor v Milovicích. Následně byl 26. ledna povýšen do hodnosti nadporučíka a převelen k 2. pěšímu pluku v Litoměřicích.

Únorové události a komunistický režim nemohl jeho osobu opomenout, a tak již 15. prosince 1950 je propuštěn z činné služby. Následuje zatčení, vyšetřovací vazba a odsouzení ke dvěma letům žaláře za neoznámení trestného činu zrady. Je potupně degradován a souběžně s tím odňata i všechna jeho udělená vyznamenání.

Po propuštění pracuje v dělnických profesích jako skladník, závozník, později řidič ČSAD v Ústí nad Labem. V soukromém životě se v roce 1954 oženil a raduje se z narození syna. V roce 1968 je rehabilitován, vrácena hodnot i vyznamenání. V polistopadovém období je postupně povyšován na podplukovníka (1990), plukovníka (1992), brigádního generála (2010) a generálmajora (2013). Město Ústí nad Labem jej jmenuje svým čestným občanem (2011).

Životní a poutavé osudy statečného generála vyšly v knižní podobě pod názvem "Poslední parašutista: Životní příběh generálmajora Jaroslava Klemeše". Autorem knihy je Jan Vondráček a vydalo ji vlastenecké nakladatelství Anlet, o.s. v roce 2014. Kniha je stále k dostání a její obsah nadále aktuální.

Zemřel dne 7. srpna 2017 ve spánku v místě jeho posledního pobytu - v centru pro veterány v Ústřední vojenské nemocnici v Praze ve věku úctyhodných 95 let, kde byl často během dne v areálu nemocnice účasten vycházet se svou ošetřovatelkou, kdy navzdory vysokému věku zapřádal hovory s kolemjdoucími. Čest jeho památce! Pane generále, nikdy nezapomeneme!

Mgr. Bc. Jan Kopal