Výjimečný stav po žabožroutsku a jiné francouzské podivnosti

Úterý, 16. 8. 2016, 9:54 -

Motto: Když Bůh viděl, jak krásnou Francii stvořil, zalekl se té dokonalosti, a tak stvořil Francouze. (otřepaný vtip)

Posílal jsem 2 chlapy na drobnou záruční opravu našeho zařízení do sladké Francie, což byla pro nás taková černá labuť. A pak to začalo.

Protože jsem věděl, že s volným pohybem pracovní síly to v EU, a zvláště pak v těch „nejevropštějších z evropských“ zemí, není tak jednoduché, jak říkají eurohujerská hesla, zadal jsem urychlené shromažďování informací. Bohužel na hospodářské komoře (jako obvykle) nikdo nic nevěděl, ti umí jen rozesílat monitoring denního tisku. A tak hrr na ministerstva a další úřady. Jenže  v pátek zde nepracuje snad nikdo. No jasně, Praha.

Jediným slabým výsledkem pátku byla stránka, kde jsme se měli zaregistrovat jako firma a zadat údaje o prácovnících. Bohužel některé části byly dispozici jen v žabožroučtině, a protože šlo o online aplikaci, nepomohl ani překladatel.

V pondělí se státní úředníci překvapivě pochlapili a přišli do práce. Opravdu nám pomohli a tak na konci úmorné směny mohla asistentka konstatovat, že má všechny náležitosti. Stálo to jen jedno kafe a jednu čokoládu.

Pánové urazili 1500 km a ocitli se na stavbě. Ve Francii máte štěstí, domluvíte se libovolným světovým jazykem – tedy pokud je to zrovna francouzština. Miluju ty idioty, kteří se strefují jazykových znalostí Čechů. Kdyby na chvíli opustili hlavní města evropských států a turistické destinace, byli by vyléčení. Domluva s místními techniky probíhala přes překladač v mobilním telefonu a frázi „YES OR NO?“.

Upozorňoval jsem kolegy, že ve Francii platí výjimečný stav, ale zbytečně. Za celou dobu pobytu nepotkali jediného policistu, ani vojáka ani celníka. Jen na hranicích viděli prázdné policejní auto. Ten výjimečný stav berou uvolněně, s přehledem, tak nějak po francouzku. Jen ty mrtví se občas nahromadí…

V tom třicetitisícovém městečku, kde strávili necelé 3 dny, byly ulice zcela liduprázdné. Na lidi narazili jen obchodech, převážně potkávali černochy a lidi tmavších exotických národností (snad Arabi). Ale své „bezpečnostní“ kontroly se nakonec přece jen dočkali: v sámošce jim prohrabali batoh včetně všech bočních kapes.  Asi strach z imigrantů.

Zdroj: nautilus2 

 

« zpět do rubriky