Tahle vláda zabíjí vaše sny

Kdysi jsem shlédl fantastickou reklamu na Porsche. Byl tam asi jedenáctiletý kluk, který šel do autosalonu Porsche. Chtěl si vyzkoušet auto, z čehož byl prodejce mírně zaskočen, ale svolil, aby si chlapec sedl za volant. Klučina koukal na přístrojovou desku. Pak se vzpřímil, aby viděl přes volant. Stříbrná kapota 911 jemně zářila v tlumeném světle. Kamera se natočila směrem k chlapcovým očím, ve kterých zářilo štěstí a nadšení okamžiku.

„Zavolám vám tak za dvacet let,“ řekl chlapec muži, když ho požádal o navštívenku. Odjel v dáli na svém kole a po něm zůstal úsměv na prodejcově tváři. Protože on věděl, že chlapec má sen, za který se chce prát.

Tahle vláda zabíjí naše sny již v zárodku. Vzkazuje mladým lidem, že nejlépe se uchytí jako státní zaměstnanci, byrokrati nebo „já nevím jak to nazvat, asi anti-pracovníci“ v (ne)ziskovkách. Opovaž se začít podnikat, to smí jen velcí hráči! (Strýček Andy, 2013)

Bič na toho, kdo chce vybočovat z řady a nedejbože podnikat na svoje triko. Bič na toho, kdo má hospodu, stejně všichni kradou. Bič na toho, kdo chce založit firmu. Její založení nikdy nebylo složitější než dnes. Bič na toho, kdo pracuje na svátky. Už jen z principu. Jaké logické odůvodnění existuje zakázat studentovi si přivydělat na svátek (ve hře je 100% navýšení mzdy). Bič na toho, kdo má podezřele velký majetek!

My Vám vaše pohodlí vecpeme do chřtánu! My vám dáme tenhle přídavek. My vám dáme pastelkovné. My vám dáme tuhle pidislevičku na dani. My vám dáme ty stravenky a flexipasy, za které hypotéku sice nezaplatíte, ale máte duty-free možnost koupit si sunar v lékárně. Jen držte huby! A dál ani krok! Ve jménu průměrismu a nulové tolerance k netoleranci (pitoreskní, já vím), ZÁKONY NEJSOU PRO LAIKY, HOLOTO! Buďte rádi, že jste rádi. ČSSD to s vámi myslí fajně. Na, tady máš růžičku a letáček. Goodbye, šáteček.

V alternativním vesmíru je vše jinak a na nás koukají jak na ztělesnění Orwellové představy románu 1984. Cynický citát říká, že politici 1984 špatně pochopili. Mělo to být varování a ne návod.

Nepovažuji se za intelektuála, ani za kavárnu. Nejsem ani čtvrtá cenová. Nepotřebuji si hrát na protisystémového populistu. Nemám PhD., nemám nadnárodní firmu. Mám zdravý selský rozum. Mám cit pro lidskou svobodu a odpovědnost. Mám nadšení pro inovaci a pokrok. Tleskám vašim snahám dosáhnout v životě více. Chci, abyste byli bohatí, protože v bohatém státě na levicové myšlenky není ani pomyšlení (Švýcarsko zum Beispiel). Fandím vám. Fandím lidské tvořivosti.

Chtěl jsem politickou stranu, která by dala lidem pokoj, ne aby za ně něco zařídila a něco jim dala. Našel jsem ji ve Svobodných. Stal jsem se voličem, posléze příznivcem. Pak členem. Koordinátorem Prahy 12 vzápětí. Kandidátem na pražského místopředsedu a nakonec členem Republikového výboru.

Přeji vám rok 2017 plný splněných snů, cílů a předsevzetí. Chci vidět nějaké nové vynálezy, neotřelé nápady, jak obejít byrokracii. Chci vidět nějaké volební úspěchy. Chci vidět vás lidi, abyste žili plné životy. Životy plné představ, co zlepšit, vylepšit, zdokonalit. Jděte do toho, nebojte se.

Strach je jediné, čeho se máme bát (kromě pár milionů fašistů), řekl Franklin D. Roosevelt.

Váš Pepa

PS: To Porsche jsem dál na úvod schválně. Symbolem třídního boje v ČR se stalo to, že někdo má drahé auto. Kecám, v dnešní EU se disidentem stáváte už jen, když auto řídíte.

Josef Novotný,

člen republikového výboru Svobodných