Za prvé:
Antisemitismus, aspoň ten nacistický, definoval Žida krví, etnicko-rasově, pátral po matrikách, neodpouštěl ani Židům sekularizovaným či konvertovaným ke křesťanství. Žid se nemohl stát "nežidem". Islámoklastům je jedno, jaké je muslim etnicity či rasy. Každý muslim se může stát exmuslimem, a je naopak vítán co kamarád.
Za druhé:
Žádný Žid nikdy nepomlel Anežku Hrůzovou do macesů, neboli většina klasických obvinění (Protokoly, prznění árijských dívek atd.) byla vyfabrikována. Obvinění proti islámu vyfabrikována nejsou, důkazy přinášejí dnes a denně zprávy, nebo rozhovor s islámoraušujícím muslimem, nebo - důkaz kardinální - samotný Korán, sunna a síra.
Za třetí:
Nejhorlivějšími antisemity a se stávali (pod)průměrní akademici (edukátoři, politici, publicisté...), závidějící části Židů jejich zasloužené profesní a občanské úspěchy. Podíváte-li se na situaci s islámem, najdete obraz zrcadlově opačný: Především tu není nikdo, komu by bylo možno závidět katedry, prebendy a posty (čéský šéfmuslim Sáňka fakt záviděníhodná postava není). Dále, proti islámu se vyhrazují nesporné akademické veličiny, sice ne masově, ono to je o dršťku, ale mezi globálními odpůrci islámu nenajdete blbce (uvedu jména jako R. Dawkins, ředitel historického ústavu AV ČR Pánek, z historických postav W. Churchill, Alexis de Tocqueville, Voltaire, B. Franklin...)
Čtvrté, NEJDŮLEŽITĚJŠÍ:
Náckovští antisemité si zakazovali "árijcům" vztahy a sex s Židy a Židovkami. Že se leccos asi tajně dělo je jedna věc, ale doktrína byla jasná a u SS za to byl malér. Odpůrci islámu to vidí přesně naopak, zde jsou volné vztahy nemuslimů s (ex)muslimkami vlastně cílem ... nejde samozřejmě jen o sex jako takový, ale o rozbití islámského sexistického tabu, té jejich sektářské reprodukční usurpace, a o normální lidské míšení.
A nemám co víc dodat.
Martin Konvička
blog.idnes.cz
