POMÁHAT A CHRÁNIT - jak vypadá toto heslo u Chovancovy Policie ČR ve skutečnosti?

Středa, 2. 8. 2017, 18:15 -

Publicista Adam Drda napsal na facebooku svou zkušenost za co živíme policisty svými daněmi pod dohledem dočasně bývalého zelináře Milana Chovance.

Text je stažen ze stránky publicisty

Pomáhat a chránit

Tady je jenom takové rychlé shrnutí ke včerejšku, slíbil jsem to. Suše vylíčeno, stalo se zhruba tohle. Šel jsem kolem osmé večer se psem zahradou Kinských, jako skoro denně. Asi před dvěma týdny jsem tam viděl, jak se děti, řekl bych že romské, koupaly ve vedru ve fontánce, po cestičce přijelo auto Policie ČR a z okýnka na ně hulákal policajt v zrcadlových brýlích, ať koukají vypadnout. Připadalo mi to hnusné, absurdní a odpudivě buzerační. Před týdnem tam tři policisté otravovali bezdomovce, kteří seděli na lavičce a jedli - nic špatného nedělali, to mi připadá zbytečné zdůrazňovat. Dneska stáli tři (dva muži a ženská) nad klukem, který se evidentně zrovna probudil, vypadal naprosto OK, měl psa a balil si dost roztřeseně batoh. Koukal jsem na to asi z dvaceti metrů, načež jeden z těch policistů začal tomu klukovi botou (!) rozhrabávat věci. To je ponižující, taková věc se nedělá.

Šel jsem k nim, a jednoho z těch policajtů jsem se zeptal, proč si takhle počínají, co ten člověk provedl - a fakt je, že jsem ironicky dodal, jestli by v tom parku (v naprosto bezpečném pražském parku) nemělo zasahovat početnější komando, že už tu ty policejní manévry pozoruju dost dlouho a jestli jim to nepřipadá trochu trapný.

Na to přiskočil ten policista, který rozhrabával klukovi věci botou a řekl, ať okamžitě předložím doklady. Požádal jsem ho, aby mi sdělil důvod – on mi řekl, že mi žádný důvod sdělovat nemusí. Já opáčil, že musí, že u sebe doklady nemám, ale že bych mu je bez důvodu stejně neukázal. Prohlásil, ať mu tedy sdělím jméno, že si „ověří mou totožnost“, já řekl, že je to totéž, že mu jméno neřeknu, protože jsem se ničeho nedopustil a oslovení policisty není ani trestný čin ani přestupek. Kluk řekl, že mi dosvědčí, že jsem nic neudělal a začalo to být trochu srandovní.

Pak to trvalo dost dlouho, ale hlavní body jsou tyhle. Policista mi sdělil, že jsem od téhle chvíle „osoba, omezená ve svobodě“. Já jsem řekl, že nechápu, proč, zavolal jsem domů a napsal krátkej status na FB. Na to mi zakázal používat telefon a mluvit se ženou a sdělil, že jestli ho použiju ještě jednou, přijdou hmaty a chvaty. Chtěl jsem si vyfotit jejich čísla, to jsem nesměl. Předtím jsem jedno číslo sice řekl ženě, ale neměla je jak zapsat. Snažil jsem se policajtovi vysvětlit, že mám právo vědět, proč mne chce legitimovat, načež prohlásil, že jsem přešel přes trávník a dopustil se tak přestupku. Ukázal jsem na asi deset lidí, ležících různě po trávníku a zeptal se, jestli je tedy půjdou zlegitimovat taky, že jsou na to tři, že klidně počkám. Opáčil, že mi do toho nic není. Já mu řekl, že tu takhle leží každý den spousty lidí a že o zákazu vstupování na trávník nic nevím. Tvrdil, že je u vstupu cedule. Ovšem u vstupu z Holečkovy žádná cedule není, což jsem mu řekl, poslal tam kolegyni, a ta se vrátila s tím, že tam fakt není nic. Policajt opáčil, že „to je jedno“. Takhle to pokračovalo ještě chvíli. Pak mi zase řekl, že mám oznámit jméno a datum narození, že si mě zkontroluje a můžu odejít. Já řekl, že mi pořád nesdělil důvod, a že ze mě navíc vyrobil „osobu, omezenou ve svobodě“, a že chci tedy písemné zdůvodnění. To už jsem byl dost našvanej (ale ani jednou jsem nezvýšil hlas do nějaký agresivity, neřekl jsem jediný sprostý slovo, jenom, že jsem novinář a že o tom napíšu - uznávám, trochu trapný). Ten zadrženej kluk, kterej, jak se ukázalo, neměl doklady, se začal vcelku logicky ptát, proč by u mě stačilo sdělení jména atd. a proč on musí na stanici. Řekli mu, že spáchal přestupek, ale logiku to nemělo, protože si ho stejně jako mě mohli na dálku ověřit podle fotky.

Poté mi ten hlavní policajt sdělil, že po mě chce doklady, protože jsem (nový důvod) narušil místo vyšetřování, že mi žádný písemný zdůvodnění neposkytne, že budu muset na stanici. Já řekl, že tedy dobře – a zeptal jsem se, co vyšetřujou, načež mi sdělil, že přestupek, protože ten mladík si tam stavěl stan a oni přijeli na udání ze zámečku Kinských. Fakt je, že ze dveří zámečku všechno sledovala nějaká babice. Žádný stan jsem neviděl, ale budiž - byl to přestupek, ne trestný čin, tak jsem ho poprosil, ať mi vysvětlí, jak jsem narušil vyšetřování přestupku svým jednoduchým dotazem. Na to mi řekl, že jsem „evidentně opilý“ a že „provedeme dechovou zkoušku“. Přinesl si dejchátko, já mu opáčil, ať si provádí, co chce, ale já že dechovou zkoušku podstupovat nebudu. Nic jsem nepil (naposledy asi deci bílého po natáčení s panem Rafalským kolem půl pátý), ale především mu do toho nic nebylo. Celé to trvalo přes hodinu.
Pak přijelo další auto s dalšíma třema policajtama, naložili mě i se psem (je dost velkej), odvezli mě na stanici Na Bělidle. Přišel novej policajt, velmi agresivní, a když jsem se mu tu věc pokusil vysvětlit (včetně toho, že mu jméno hned řeknu, ale žádám písemné vysvětlení věci), začal hulákat, ať si okamžitě sednu na „lavici zadržených“ - a ať toho psa odvedu a přivážu na dvorku. To se jednak jaksi nedalo současně splnit a jednak jsem psa nikde přivazovat nechtěl, protože jsem nevěděl, jak dlouho tam budu. Nakonec jsem pod dohledem a pod výhrůžkama přivázání vykonal, pak jsem byl otočen, ruce na zeď, všechno z kapes, nohy od sebe atd. Když jsem si ty věci (zapalovač, cigára a telefon) chtěl zase posbírat, začal řvát, že použije donucovací prostředky. Předesílám, že jsem se ani na minutu nevzpouzel, snažil jsem se mu vysvětlit, že asi budu chtít podat stížnost a že mu to jméno řeknu, že teď už není problém, byl jsem zatčen a chci nějaký protokol. Načež si jméno vzal, ověřil si mě a pak mě vyhodil do čekárny. Ptal jsem se ho, jestli mu připadá normální se takhle chovat k člověku, který chce pouze banální zdůvodnění a nic nespáchal, ale nic mi neřekl a já už to nechtěl hrotit, bál jsem se o psa.

Skončilo to jako groteska: na celý stanici vypadly pojistky, všude tma jak prdeli, kolem mě se míhaly baterky, a nakonec přišel policajt s protokolem, kde byla spousta nesmyslů, například že mě zadrželi ve 21:20, ale bylo to o víc než hodinu dřív, že mi bylo vysvětleno, proč mne chtějí perlustrovat, což nebyla pravda, že jsem „arogantně“ narušil „místo vyšetřování“ atd. Chtěl jsem to ve světle tý baterky podepsat, s tím, že tam připíšu, s kterými formulacemi nesouhlasím, ale to odmítli jako nemožné. Chtěl jsem znát jméno toho kluka jako svědka, ale to mi taky odmítli říct. Tak jsem řekl, že to v takovém případě podepsat nemůžu. Načež mě vyšoupli na ulici, s tím, že věc předají do správního řízení. Já se ptal, co předají do správního řízení, když jsem nic neudělal - a oni mi sdělili, že jsem chodil po trávníku...

Celé je to zdánlivě úplná kravina, jenže jenom zdánlivě. Policie se má chovat slušně, fungovat přiměřeně situaci, neprudit lidi neadekvátně a neponižovat je. To se nedělo, toho kluka prostě ponižovali a děsili. Ke mně se chovali jak debilové, cítil jsem se během celé té procedury jako člověk, který nemá žádná práva, dokud se nerozhodnou, že mu je laskavě přiznají. Jenže takhle to asi v normální demokratické zemi chodit nemá, uniformovaný policajt není od toho, aby pouštěl hrůzu. Jistě, že se to všechno nějak zahraje do outu, zdůvodní, všechno to bylo „v souladu se zákonem“ atd.. Ale všechno je to zbytečný, buzerační, stejně jako to otravování bezdomovců a vyhánění dětí z fontány v horkém červencovém dni. Konec.

Karel Světnička

blog.idnes.cz

 

« zpět do rubriky


Přidat komentář