Peníze na silnice nejsou. Na dozorování řidičů chce však vláda vydat miliardy

Vláda schválila minulý týden koncepci, na jejímž základě navrhuje do roku 2020 investovat 17,5 miliardy korun do tzv. inteligentních systémů také v silniční dopravě. Že jste tuto zprávu nepostřehli, nic špatného na silnici stejně neděláte nebo se vás to vůbec netýká? To je velký omyl. Pokud se totiž záměr zrealizuje, dokončí se mimo jiné i zavádění systému totálního dozoru nad většinou občanů. Prozatím „pouze“ v oblasti silničního provozu.

Ano, zhruba 5 milionů osobních vozidel (resp. 7 milionů vozidel celkově) a odpovídající počet osob s řidičským oprávněním bude tímto sci-fi projektem absolutního dozoru zasaženo (odkaz zde). Lze ho brát jako prubířský kámen reakce veřejnosti a soudě podle dosavadní odezvy, dirigentům našich životů to bez problému prochází. Po silničním provozu budou následovat (resp. už dávno následují) další součásti našeho života. Prý v zájmu všech, v rámci údajné (tedy manipulované a dílčí) společenské objednávky. Soukromí či osobní svobody nám plíživě a skrytě mizí a téměř nikoho to netrápí. Téměř nikdo to nevnímá. A to ani v souvislosti s tímto projektem nezmiňuji obrovský korupční potenciál veřejných zakázek, na které si jistě mnohé firmy již dnes brousí zuby.

Najde se samozřejmě i určitá skupina řidičů, která, díky neustálé mediální masáži, utahování šroubů v dopravě podporuje, ve slepé víře v jeho morálnost, účinnost, tedy ve víře v posilování bezpečnosti na silnicích. A to bez ohledu na fakt, že kilometr za našimi západními hranicemi je např. „české rychlostní pirátství“ věcně, legálně a i morálně zcela v pořádku.

Vědí tito důvěřivci, že se Česká republika postupně dostala v evropském srovnání na druhou příčku v počtu policistů na jednoho obyvatele, aniž by se jejich bezpečnostní situace jakkoliv změnila? Chápou současně, že další posilování policejních složek a kontroly je tedy nejen pro situaci na silnicích zcela k ničemu? Vědí také, že po zavedení bodového systému se účelově změnila metodika evidování obětí dopravních nehod, aby bylo možné ukázat pozitivní výsledky poklesu počtu mrtvých na silnicích? Ví naše motoristická veřejnost, že podle statistik není rychlost nejčastější příčinou dopravních nehod (odkaz zde) nebo že zvýšení povolené rychlosti často podporuje bezpečnost provozu (odkaz zde)? Například v Austrálii se nedávno vrátili k neomezené rychlosti na dálnicích, neboť zjistili, že limit 130 km/h zvyšuje nehodovost (podobný britský příklad v odkazu zde). Přesto všechno kráčí Česká republika zcela opačným směrem, ač má v současnosti kvalitu páteřních silnic do značné míry srovnatelnou s příkladným Německem.

Dnes je již zřejmé, že jediným výsledkem dopravní represe posledních deseti let je právě jen samotná represe (nikoliv kýžená bezpečnost). Jedná se tedy o samoúčelný tlak politických, policejních, ekologických, urbanistických či jiných „elit“ na ostrakizaci řidičů. To jsou často i tací, kteří „nic špatného nedělají“ a podporují „dobrou věc v zájmu ostatních". Takoví jsou pak nejvíce udiveni, když selektivní drakonické a vrstvené tresty (pokuta – body - odebrání řidičáku) dopadnou náhodně právě na ně, když spořádaní občané v jejich okolí přicházejí o živobytí kvůli ztrátě řidičského oprávnění apod. Nechápou, že peníze, které jim stát na základě zákonných opatření vytáhnul z kapsy, třeba přes dražší povinné ručení (jak je popsáno v odkazu zde), používá pouze na to, aby z nich vytáhnul peníze další.

Mlčící většina trpících řidičů, která si stále zarputile říká, že už hůře být nemůže, by měla konečně vystoupit z pasivity. V přímém přenosu totiž jen tiše sleduje, jak se dokonává poprava českého automobilismu, svobody a soukromí.

Jan Polanecký,

člen Republikového výboru Svobodných