Je dobré usilovat o jednotnou Evropu? Otázka žákům 4. třídy ZŠ

Zajímavá otázka, ale pro žáky čtvrté třídy základní školy je to otázka naprosto nevhodná a do jejich učebnice nepatří.

Odpověď žáka 4. třídy ZŠ „Nevím nerozumím tomu.“ považuji za velmi dobrou.

Je v pořádku klást žákům 4. třídy ZŠ, tedy dětem ve věku devět až deset let, v učebnici vlastivědy otázku zda „je dobré usilovat o jednotnou Evropu“? Není ta otázka ani trošku manipulativní? Nenaznačuje formulace otázky očekávanou „správnou“ odpověď?

Očekává se snad, že devítileté dítě odpoví „NE, protože potřebujeme konkurenci právních řádů, potřebujeme daňovou konkurenci, potřebujeme deregulaci a decentralizaci, nikoliv celokontinentální unifikaci, regulaci a centralizaci.. Neexistuje evropský politický národ, proto demokracie na úrovni EU nebo kontinentu nebude fungovat. Demokracie může fungovat jen na úrovni národního státu, protože v něm existuje politický národ; existují národní zájmy jednotlivých států, ale neexistuje společný celoevropský národní zájem (i proto, že neexistuje evropský národ).. atd.. “? Vážně někdo počítal s možností takové nebo podobné odpovědi devítiletého dítěte?

Pročpak asi otázka nezněla „Je dobré usilovat o samostatný suverénní stát?“ nebo „Má ČR provádět svou vlastní politiku, třeba i jinou než sousední státy?“ Vždyť i tato otázka umožňuje negativní odpověď..

Je skutečně v pořádku pokládat devítiletým dětem takové otázky, jestli má být politika v Evropě unifikovaná, nebo jestli má ČR provádět svou vlastní politiku? Z jakého důvodu se taková otázka pokládá žákům 4. třídy ZŠ? Politologii brali už ve třetí třídě?



Jindřich Pilc

blog.idnes.cz