Jak porazit islám? Hezky se chovat k ženám

Islámu je vytýkáno leccos, například neúcta k ženám. To je ale omyl, muslimové mají úctu k ženám, někdy až extrémní.

Je to ovšem úcta, jakou my prokazujeme neživým cenným věcem, třeba vzácnému porcelánovému hrnečku. Jsme šťastní a pyšní, že jej máme, opatrujeme jej a těšíme se z něj. Ale pokud se z něj chceme napít, neptáme se ho na jeho názor. Můžeme ho i ve vzteku rozbít a nepovažujeme to za něco špatného. A když nás omrzí, schováme jej do krabice, nebo jej někomu věnujeme, a pořídíme si nový, lepší.

Takto přesně se k ženám chovají muslimové. A nenechte se mýlit, mnoha ženám takové zacházení vyhovuje. Jsou rády opečovávané, líbí se jim, že je o ně postaráno a že je jejich muž chová „jako svatý obrázek“. Takovým ženám nevadí, že nejsou rovnocennými partnerkami, nebo jak se říká „parťačkami“. A co my muži, dovedeme se dnes k ženám chovat jako k parťačkám, nebo kompenzujeme nedostatek partnerství onou na odiv stavěnou péčí a materiálním zajištěním?

Ono je totiž hodně náročné mít parťačku, stejně tak, jako být parťačkou. Muž musí vztahu věnovat mnohem víc, než jen výplatu a občas kytku. Zároveň musí být dost silný, aby dokázal partnerce říct: „Rád s tebou trávím čas a vymýšlím aktivity, ale nejsem zodpovědný za tvoji zábavu. Měla bys umět trávit čas i po svém.“ „Rád si vyslechnu tvé problémy a pokusím se ti pomoci najít řešení, ale nejsem zodpovědný za tvé pocity. Pokud chceš bezdůvodně žárlit, nebo být v depresi, nemůžu to nijak změnit.“ „Rád tě zahrnu dary a péčí, hezkou dovolenou a fungující domácností. Ale nejsem zodpovědný za tvůj blahobyt. Nepočítej s tím, že budeš zelená vdova s kavárnami a manikúrami a já se uženu k infarktu, abych ti zajistil tvé vrtochy.“ Partnerství je totiž vždy věcí obou.

Za jednu věc ale muž zodpovědný vůči ženě je. A tou je ochrana. Jistě jsou ženy, které se umí ochránit lépe, než leckterý muž. Nicméně je povinností každého muže vrhnout se i do předem ztraceného boje za záchranu ženy. Proti silnějšímu protivníkovi, proti přesile. I kdybych měl dostat neskutečnou „nakládačku“. I kdybych měl zemřít. Taky nechápete, co dělali ti manželé, partneři a otcové kolínských žen?

A v tom se opět lišíme od muslimů. Ti nejsou ochotni zajišťovat ženě bezpečí na svůj úkor. Proč bránit majetek, když jde o život? Když vám bude gang zločinců rozbíjet vaše porcelánové šálky, bude to nepříjemné, ale raději utečete. Majetek se dá znovu pořídit, zdraví a život člověka je důležitější. A žena je pro ně jen majetek.

Říká se, že problémy s islámem na jedné straně a s úpadkem vlastních hodnot na straně druhé nemohou přinést nic pozitivního. Že vzbuzují v lidech jen ty nejtemnější pudy. Uvědomit si, jak jsou naše ženy důležité, jak je naplňující být partnerem, a že je k tomu potřeba skutečně napřít energii do budování partnerství, to je pozitivní věc. Je to možnost přetavit oprávněný odpor k zhoubné ideologii v něco, co má smysl a co je pozitivní. Takže až vám příště stoupne tlak při čtení zpráv o útocích muslimů na ženy, popravách vykonaných fanatiky islámského státu, nebo teroristických útocích v centru Evropy, a budete chtít „něco udělat“, obejměte svoji partnerku, vezměte ji někam ven a dlouho si s ní povídejte.

Radim Valenčík