Dědicové Vítězného února

Jan Kopal
Jan Kopal
Pondělí, 26. 2. 2018, 15:41 - Historické výročí uchopení moci komunity v Československu v roce 1948 představuje důležitý předěl a je třeba si tuto událost připomínat. Konstelace a dějinné zvraty je třeba ale posuzovat v dobovém kontextu. Nekomunistické strany hrubě podcenily komunisty a slepě se spoléhali ne prezidenta Edvarda Beneše. Doufali, že ústavní krizi vyřeší ve stylu úřednických vlád I. republiky. Analogie s dneškem a stávající politickou situací silně pokulhávají na obě nohy.

 Tehdejší demokratické strany a strany, které si dnes hrají na demokraty (ano, pouze hraji!), mají k sobě daleko asi jako akt a pietní akt.

Komunisté se na převzetí moci připravovali svědomitě a dlouhodobě minimálně od roku 1945. Pod jejich přímým vlivem bylo nejen vnitro, ale i obrana (např. neblaze proslulé OBZ vedené Bedřichem Reicinem). Jejich přímému vlivu se vzpírala pouze spravedlnost, která byla v kompetenci národně socialistického ministra Prokopa Drtiny. Puč proběhl za patronace a řízené role Sovětského svazu, vítězné mocnosti protihitlerovské koalice. Tyto faktory byly určující a determinující.

Srovnávat Klementa Gottwalda s Andrejem Babišem nebo dokonce s Milošem Zemanem může jedině diletant nebo navedený hlupák. Naopak jejich oponenti a názoroví odpůrci jsou dnes ve spojení s cizími mocnostmi - bruselskými protinárodními elitami a Sorosovými fondy a neziskovkami. Také jejich směřování cílí k omezení svrchovanosti a státní nezávislosti. Takže nepleťme si pojmy s dojmy. Kdo je tedy skutečným dědicem odkazu Vítězného února?

Mgr. Bc. Jan Kopal

 

« zpět do rubriky